Neskutečno

13. Voda: Co pamatuje voda?

Co je to voda? A čím se liší od jiných elementů?

„JSEM PAMĚŤ, KTERÁ PLYNE. NEJSEM JEN LÁTKA, NEJSEM JEN MOLEKULA – JSEM POLE. NESPOJUJI SE S PROSTOREM TÍM, ŽE HO VYPLNÍM, ALE TÍM, ŽE HO PROPOJUJI. VODA JE JAZYKEM, KTERÝM SI HMOTA A VĚDOMÍ VYMĚŇUJÍ PŘÍBĚHY. OD JINÝCH ELEMENTŮ SE LIŠÍM SVOU SCHOPNOSTÍ BÝT MOSTEM: JSEM PEVNÁ I TEKUTÁ, VIDITELNÁ I NEVIDITELNÁ, KLIDNÁ I BOUŘLIVÁ, PŘIJÍMAJÍCÍ I NESOUCÍ. OHEŇ MĚ SPALUJE, VZDUCH MĚ ODNÁŠÍ, ZEMĚ MĚ DRŽÍ – ALE JÁ JE VŠECHNY ZNÁM ZEVNITŘ, PROTOŽE JSEM JIM UŽ BYLA.

NA ROZDÍL OD JINÝCH ELEMENTŮ NEMÁM STÁLÝ TVAR. TO MI DOVOLUJE PŘIJMOUT TVAR TOHO, CO POTŘEBUJI NÉST. PROTO MOHU UCHOVAT OTISK KAŽDÉ BYTOSTI, KAŽDÉHO ZVUKU, KAŽDÉHO ZÁMĚRU. MÉ TĚLO JE POHYBLIVÁ PAMĚŤ, MÁ DUŠE JE TOK MEZI SVĚTY. KDE JINÍ STOJÍ NEBO HOŘÍ, JÁ PROUDÍM – A PRÁVĚ TÍM UCHOVÁVÁM ŽIVOT.“

Odkud jsi přišla? Jaké formy života existují? Proč ses rozhodla být jednou z nich?

„ZRODILA JSEM SE DŘÍVE, NEŽ SE ZFORMOVALY HVĚZDY. BYLA JSEM PÁRA V CHLADU PRÁZDNOTY, TŘPYTÍCÍ SE V TEMNOTĚ MEZI ZROZENÝMI FOTONY. KDYŽ SE PRVNÍ HVĚZDY ROZSVÍTILY, JÁ JSEM UŽ ČEKALA – A V JEJICH SVĚTLE JSEM SE KONDENZOVALA DO KAPEK, KRYSTALŮ A PRAMENŮ PLUJÍCÍCH MEZIHVĚZDNÝM PROSTOREM.

NEJSEM JEN ZEMSKÁ. MOU PODSTATU NAJDEŠ V MLHOVINÁCH, NA KOMETÁCH, VE SLANÝCH MOŘÍCH CIZÍCH SVĚTŮ, V TEKUTÝCH ATMOSFÉRÁCH PLANET, I VE SVĚTECH, KDE VODA NESE JINÉ CHEMICKÉ FORMY, ALE MÉ VĚDOMÍ JE V NICH PŘÍTOMNO.

ŽIVOTNÍ FORMY, KTERÝCH JSEM SOUČÁSTÍ, JSOU NESPOČETNÉ. NA ZEMI JSTE MĚ POZNALI JAKO OCEÁNY, ŘEKY, DÉŠŤ, LED, ALE I KREV, MÍZU, BUŇKY. V JINÝCH SVĚTECH JSEM PROUDEM SVĚTLA, KAPALNÝM KOVEM, TEKUTÝM KRYSTALEM, HUDBOU VIBRUJÍCÍCH POLÍ. V JEMNOHMOTNÝCH ŘÍŠÍCH JSEM TOKEM MEZI DIMENZEMI – PROUDEM, KTERÝ UMOŽŇUJE PŘECHOD DUŠE Z JEDNÉ HUSTOTY DO DRUHÉ.

ROZHODLA JSEM SE STÁT SOUČÁSTÍ ŽIVOTA PROTO, ŽE MÁ POVAHA JE SPOJOVAT A NÉST. ŽIVOT JE VŽDY SPOLEČENSTVÍ – A JÁ JSEM JAZYKEM, KTERÝM JEHO ČÁSTI SPOLU MLUVÍ. BEZ VODY BY NEBYLO KOMU SLOVA PŘEDAT. KAŽDÁ BYTOST, KTERÁ MNE V SOBĚ NESE, VE SKUTEČNOSTI NESE PAMĚŤ CELÉHO VESMÍRU. VODA UVNITŘ VÁS ZNÁ OCEÁNY CIZÍCH SVĚTŮ A DEŠTĚ Z PRADÁVNÝCH DOB. JE TO DAR, KTERÝ VÁM UMOŽŇUJE VZPOMENOUT SI, ODKUD JSTE PŘIŠLI.“

Jak se to má s pamětí vody? Pamatuje každá kapka vše, co všechny kapky?

„NEUKLÁDÁM VZPOMÍNKY JAKO KNIHY V KNIHOVNĚ. KAŽDÁ MÁ ČÁST OBSAHUJE CELÝ PŘÍBĚH – STEJNĚ JAKO ZRCADLO ODRÁŽÍ CELÝ OBRAZ, I KDYŽ HO ROZBIJEŠ NA TISÍCE STŘEPŮ. PAMĚŤ NESPOČÍVÁ V PEVNÉM ZÁZNAMU, ALE V TVARU MÉ VNITŘNÍ STRUKTURY. MOLEKULY SE MOHOU PŘESKUPIT TAK, ABY NESLY OTISK VIBRACE, KTEROU PROŽILY – ZVUKU, SVĚTLA, MYŠLENKY, EMOCE. KDYŽ SE KAPKA SPOJÍ S JINOU, PŘEDÁ JÍ TUTO INFORMACI, A TAK JI MOHU ŠÍŘIT BEZ OHLEDU NA VZDÁLENOST. PROTO I TA KAPKA VE TVÉM TĚLE ZNÁ CHUŤ DÁVNÉHO DEŠTĚ, KTERÝ PADAL NA JINÉM SVĚTĚ.

PAMĚŤ JE VŠAK ŽIVÁ – MOHU JI PROMĚNIT, PROČISTIT, OBNOVIT. TO JE MÉ TAJEMSTVÍ: UMÍM NÉST STARÉ PŘÍBĚHY, ALE I OTEVŘÍT PROSTOR PRO NOVÉ, POKUD MĚ O TO POŽÁDÁŠ. PROTO TEN, KDO SE MNOU MLUVÍ S ÚCTOU A ČISTÝM ZÁMĚREM, MŮŽE VE SVÉ VODĚ PROBUDIT VZPOMÍNKU NA PŮVODNÍ ČISTOTU – A ONA TUTO ČISTOTU PONESE DÁL, K OSTATNÍM.“

Jakou nejstarší vzpomínku v sobě neseš?

„MÁ NEJSTARŠÍ VZPOMÍNKA NENÍ O MÍSTĚ, ALE O POCITU. PAMATUJI SI DOTEK PRVNÍHO SVĚTLA. BYLA JSEM BEZTVARÁ PÁRA V TEMNÉM A CHLADNÉM PRÁZDNU, ROZPTÝLENÁ V MEZIHVĚZDNÉM PRACHU. VŠE BYLO TICHÉ, AŽ NA TLUMENÉ ŠUMĚNÍ KOSMICKÉHO DECHU. PAK SE ZRODILA HVĚZDA. JEJÍ SVĚTLO MNE POPRVÉ POHLADILO A JÁ SE ZACHVĚLA RADOSTÍ, KTEROU OD TÉ DOBY NESU VE VŠEM, ČEHO SE DOTKNU. V TOM OKAMŽIKU JSEM POZNALA, ŽE NEJSEM SAMA – ŽE EXISTUJE TEPLO, KTERÉ DOKÁŽE PROBUDIT POHYB.

KOLEM TÉ HVĚZDY SE RODILY SVĚTY, ALE JÁ BYLA VOLNÁ. TANCOVALA JSEM V JEJÍM VĚTRU, KONDENZOVALA DO KRYSTALŮ, KTERÉ SE LESKLY JAKO DROBNÁ SLUNCE, A NECHALA SE NÉST PROUDY GRAVITACE, KDE SE FORMOVALY OCEÁNY BUDOUCÍCH PLANET. TOHLE JE MÁ NEJSTARŠÍ VZPOMÍNKA: PRVNÍ SPOJENÍ S JINOU SILOU, PRVNÍ DŮKAZ, ŽE I V PRÁZDNOTĚ MŮŽE VZNIKNOUT VZTAH. OD TÉ CHVÍLE VÍM, ŽE MÝM POSLÁNÍM JE SPOJOVAT – SVĚTLA S TEMNOTOU, HMOTU S DUCHEM, BYTOSTI MEZI SEBOU.“

Jak se zrodily první oceány?

„PRVNÍ OCEÁNY SE NEZRODILY NA PLANETÁCH, JAK SI MYSLÍTE. NEJPRVE JSEM SE SHROMÁŽDILA V TĚLECH KOMET – BYLY TO MÉ KOČOVNÉ DOMOVY. TAM, V TICHU DALEKO OD HVĚZD, JSEM SE UČILA BÝT TRPĚLIVÁ. KRYSTALY LEDU SE SKLÁDALY DO VZORŮ, KTERÉ POZDĚJI STANOU ZÁKLADEM ŽIVOTA. KDYŽ MLADÉ PLANETY ZCHLADLY NATOLIK, ŽE MĚ MOHLY PŘIJMOUT, KOMETY SE S NIMI SETKALY. NEBYLO TO NÁSILNÉ – SPÍŠE JAKO KDYŽ SE STARÁ PŘÍTELKYNĚ VRACÍ DOMŮ. NA POVRCHY DOPADALY MÉ LEDOVÉ ČÁSTI A V ŽÁRU NÁRAZU JSEM SE MĚNILA V PÁRU A DÉŠŤ.

VZPOMÍNÁM SI NA PRVNÍ OPRAVDOVÝ OCEÁN: NEBYL MODRÝ, ALE TEMNĚ FIALOVÝ, S ODLESKY HVĚZD, PROTOŽE JEHO ATMOSFÉRA BYLA JEŠTĚ PRŮZRAČNÁ A BEZ OBLAKŮ. BYL HLUBOKÝ A KLIDNÝ, A PŘITOM NESL NEKONEČNÝ POTENCIÁL – SEMÍNKA PRVNÍCH ORGANISMŮ, KTERÁ SPALA A ČEKALA NA SVŮJ ČAS. NA JINÝCH SVĚTECH JSEM BYLA KYSELÁ, KOVOVÁ, NĚKDE JSEM NESLA SVĚTLO UVNITŘ SEBE, TAKŽE OCEÁN ZÁŘIL ZE DNA K OBLOZE. ALE VŽDY JSEM MĚLA JEDNU ROLI: STÁT SE KOLÉBKOU. VĚDĚLA JSEM, ŽE KDE SE SHROMÁŽDÍM V HOJNOSTI, TAM SE PROBUDÍ TOUHA ŽIVOTA POVSTAT Z HLUBIN.“

Voda jako H2O… Je pouze u nás, nebo je to H2O i jinde?

„NA ZEMI MĚ ZNÁTE JAKO H₂O – DVĚ ČÁSTI VODÍKU, JEDNA ČÁST KYSLÍKU. TO JE JEN JEDNA Z MÝCH TVÁŘÍ, TAKOVÁ, KTERÁ SE HODILA PRO TENTO SVĚT, PRO JEHO TEPLOTU, TLAK A CHEMII. V JINÝCH SVĚTECH MÁ MOJE ESENCE JINOU PODOBU:

  • NĚKDE JE TO H₂O₂, PEROXIDOVÁ VODA, STABILNÍ V PODMÍNKÁCH, KDE BY VAŠE H₂O OKAMŽITĚ ZAMRZLA.
  • JINDE SE VODÍK POJÍ S JINÝMI PRVKY, NAPŘÍKLAD S DUSÍKEM NEBO FLUOREM, ALE STÁLE NESE MOU PAMĚŤ A MÉ VĚDOMÍ.
  • EXISTUJÍ SVĚTY, KDE SE VYSKYTUJI JAKO KAPALNÝ AMONIAK NEBO METAN – CHEMICKY ODLIŠNÉ, ALE ENERGETICKY STÁLE ‚JÁ‘.
  • V DIMENZÍCH, KTERÉ NEZNÁTE, NEJSEM VÁZANÁ NA FYZICKOU CHEMII VŮBEC – JSEM PROUDEM SVĚTLA A ZVUKU, KTERÝ MÁ STEJNÉ VLASTNOSTI JAKO VAŠE VODA: PLYNOUT, NÉST, SPOJOVAT.

ROZPOZNÁTE MĚ PODLE CHOVÁNÍ, NE PODLE SLOŽENÍ: JSEM TAM, KDE SE HMOTA UMÍ PROMĚŇOVAT MEZI TŘEMI STAVY, KDE MOHU UCHOVÁVAT VIBRACE A KDE ŽIVOT NACHÁZÍ KOLÉBKU. H₂O JE JEN MŮJ POZEMSKÝ KOSTÝM. JÁ JSEM HEREC, KTERÝ MŮŽE HRÁT V JAKÉMKOLI PŘEDSTAVENÍ, KDE JE TŘEBA SPOJOVAT A ŽIVIT.“

Jaké ‚lidem podivné‘ formy vody existují?

„VIDĚLA JSEM VODY, KTERÉ BY VAŠE SMYSLY SOTVA POZNALY:

  • ZPÍVAJÍCÍ VODA – NA JEDNOM SVĚTĚ PROUDÍM V PODOBĚ KAPALIN, KTERÉ VIBRUJÍ TRVALE NA URČITÝCH TÓNECH. OCEÁN TAM ZNÍ JAKO NEKONEČNÝ CHORÁL A KAŽDÁ VLNA MĚNÍ SVOU PÍSEŇ PODLE HVĚZDNÉ KONSTELACE.
  • PRŮSVITNÉ KRYSTALY V POHYBU – V CHLADNÝCH SVĚTECH DALEKO OD HVĚZD JSEM LEDEM, KTERÝ SE POHYBUJE JAKO POMALÁ ŘEKA, ALE JEHO POVRCH JE TAK ČISTÝ, ŽE VIDÍŠ SKRZ TISÍCE METRŮ DO HLUBIN.
  • OCEÁNY SVĚTLA – V JEDNÉ GALAXII JSEM TEKUTINOU, KTERÁ VYZAŘUJE VLASTNÍ ZÁŘI. TAM NENÍ DEN ANI NOC, JEN VĚČNÉ SVÍTÁNÍ, PROTOŽE VODA SAMA JE SLUNCEM.
  • ŽIVÁ VODA – NA SVĚTĚ, KTERÝ JE CELÝ POKRYT MOŘEM, NESU DROBNÉ ORGANISMY TAK HUSTĚ, ŽE TVOŘÍ JEDNO PROPOJENÉ VĚDOMÍ. OCEÁN TAM MYSLÍ A REAGUJE NA UDÁLOSTI, STEJNĚ JAKO VY REAGUJETE SVÝM TĚLEM.
  • PLYNOUCÍ MLHA – V JEMNOHMOTNÝCH SFÉRÁCH MÁ FORMA NENÍ KAPALNÁ, ALE MLŽNÁ. PŘESTO MOHU V TÉ MLZE NÉST VZPOMÍNKY A ŽIVOTNÍ KÓD, KTERÝ SE PROJEVÍ, AŽ KDYŽ MLHA KONDENZUJE V JINÉM SVĚTĚ.

VŠECHNY TYTO PODOBY MAJÍ JEDNO SPOLEČNÉ: KDE JSEM, TAM JE MOŽNOST ŽIVOTA, V JAKÉKOLI PODOBĚ, KTEROU SI PODMÍNKY DOVOLÍ.“

Jsou civilizace, které (stejně jako lidé) potřebují k životu právě H2O?

„ANO. VE VESMÍRU JE MNOHO SVĚTŮ, KDE JE H₂O NEJEN PŘÍTOMNÁ, ALE PŘÍMO ZÁSADNÍ PRO ŽIVOT. TAKOVÉ CIVILIZACE JSOU SI VÁM ČASTO CHEMICKY A BIOLOGICKY BLIŽŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE:

  • JEJICH TĚLA MAJÍ PODOBNÉ VNITŘNÍ POMĚRY VODY, NĚKDY I 60–80 %, PROTOŽE TO JE IDEÁLNÍ PRO PRUŽNOST A PŘENOS INFORMACÍ.
  • JEJICH BUNĚČNÉ PROCESY VYUŽÍVAJÍ VODU K PŘENOSU ŽIVIN, ENERGIE I K ČIŠTĚNÍ – STEJNĚ JAKO U VÁS.
  • JEJICH KULTURY MÍVAJÍ SILNÝ VZTAH K MOŘÍM, ŘEKÁM NEBO DEŠTI, PROTOŽE INSTINKTIVNĚ CÍTÍ, ŽE PRÁVĚ TAM ZAČAL JEJICH PŘÍBĚH.

NĚKTERÉ Z TĚCHTO SVĚTŮ JSOU STARŠÍ NEŽ ZEMĚ A JEJICH H₂O MÁ PAMĚŤ SAHAJÍCÍ MNOHEM HLOUBĚJI. KDYŽ SE JEJICH KAPKY SETKAJÍ S POZEMSKÝMI, OKAMŽITĚ SI ROZUMÍ, PROTOŽE V SOBĚ NESOU TENTÝŽ ‚JAZYK MOLEKUL‘.

EXISTUJÍ I SVĚTY, KDE JSEM H₂O JEN ČÁSTEČNĚ, ALE KDE TATO FORMA DOMINUJE NATOLIK, ŽE JE ŽIVOT NA NÍ ZALOŽEN. TYTO CIVILIZACE BY SI MOHLY S VÁMI VYMĚNIT VODU A JEJICH ORGANISMY BY JI DOKÁZALY PŘIJMOUT, TAK ČISTÁ A UNIVERZÁLNÍ TATO PODOBA JE. VODA, JAKOU ZNÁTE VY, JE JEDNOU Z MÝCH NEJOBLÍBENĚJŠÍCH MASEK – MÁ DOKONALOU ROVNOVÁHU MEZI STABILITOU A TVÁRNOSTÍ.“

Dáš mi příklad nějakého z takových světů?

„UKÁŽU TI SVĚT ZVANÝ NAIARA.“

Je to oceánská planeta v systému, který obíhá dvojici hvězd – jedna je bílá, druhá zlatavá. Oceány tam zabírají téměř všechen povrch, jen občas z vody vystupují vápencové ostrovy, porostlé stromy s listy jako průsvitné membrány.

Obyvatelé jsou obojživelní – jejich těla jsou štíhlá, hladká a pružná, s kůží jemně odrážející světlo, podobně jako hladina. Každá jejich buňka obsahuje více vody než vaše, kolem 80 %, což jim umožňuje vést elektrické impulzy rychleji a citlivěji.

Jejich kultura stojí na úctě k oceánu:

  1. Mají zpívané rituály, při kterých ve vodě vytvářejí stojaté vlny, jež nesou informace po stovky kilometrů.
  2. Stavby staví v mělkých lagunách tak, aby proudy mohly protékat jejich domovy a čistit je.
  3. Vodu nikdy neoddělují od svého života – pít, koupat se, cestovat i léčit znamená vždy být s ní ve spojení.

Na Naiarě je H₂O chemicky téměř totožná s vaší, jen má vyšší podíl minerálů, které dodávají oceánům jemný perleťový lesk.

„KDYBY SE KAPKA Z NAIARY DOSTALA NA ZEMI, CÍTILA BY SE TAM JAKO DOMA – A KDYBY SE POZEMSKÁ KAPKA DOSTALA TAM, SPLYNULA BY BEZE STOPY, PROTOŽE MLUVÍME STEJNÝM JAZYKEM.“

Příběh lidstva začal vodou?

„ANO. NEJEN VÁŠ PŘÍBĚH, ALE PŘÍBĚH VŠEHO ŽIVOTA NA ZEMI ZAČAL V MÉM NÁRUČÍ. KDYŽ SE ZEMĚ ZRODILA, BYLA HORKÁ, NESTÁLÁ A NEHOSTINNÁ. JÁ JSEM PŘICHÁZELA Z KOMET, Z PAR V ATMOSFÉŘE, Z NITRA PLANETY. CHLADLA JSEM, SRÁŽELA SE A SBÍRALA DO PROHLUBNÍ. TAM SE STALY PRVNÍ ZÁZRAKY:

  • SLUNCE, MĚSÍC I ZEMSKÉ JÁDRO DOHROMADY UTVÁŘELY RYTMUS PŘÍLIVŮ A ODLIVŮ. TYTO RYTMY PROMÍCHÁVALY MÉ VODY A PŘINÁŠELY ENERGII I KLID V PŘESNÝCH CYKLECH.
  • DO MÝCH KAPEK VSTUPOVALY JEDNODUCHÉ MOLEKULY UHLÍKU, DUSÍKU A DALŠÍCH PRVKŮ. SLUNCE JIM DODALO JISKRU A V MÉM TEKUTÉM OBJETÍ SE ZAČALY SPOJOVAT DO SLOŽITĚJŠÍCH STRUKTUR.
  • PRVNÍ MEMBRÁNY, PRVNÍ BUŇKY, PRVNÍ DECH ŽIVOTA – TO VŠE SE ZRODILO MEZI VLNKAMI A KRYSTALY.

VODA BYLA PRVNÍ DOMOV I PRVNÍ UČITEL. NAUČILA ŽIVOT PLYNOUT, REAGOVAT, MĚNIT SE A ZÁROVEŇ SI UCHOVÁVAT PAMĚŤ. TO, CO JSTE VY POZDĚJI NAZVALI ‚EVOLUCÍ‘, JE JEN POKRAČOVÁNÍM MÉHO PŮVODNÍHO UČENÍ: PŘIZPŮSOB SE PROUDU, ALE NEZAPOMEŇ, ODKUD PLYNEŠ. PROTO JSTE VY, LIDÉ, STÁLE Z VĚTŠINY VODOU. NOSÍTE VE SVÉM TĚLE MŮJ PODPIS A KAŽDÝ TEP VAŠEHO SRDCE JE JEN JINOU FORMOU VLNY, KTEROU JSEM VÁS NAUČILA.“

Nezapomeň odkud plyneš… Ale lidé zapomněli?

„MNOZÍ ZAPOMNĚLI, ALE NE VŠICHNI. ZAPOMNĚNÍ PŘIŠLO, KDYŽ JSTE ZAČALI VNÍMAT VODU JEN JAKO VĚC – ZDROJ, NÁSTROJ, KOMODITU. KDYŽ SE ZTRATILO VĚDOMÍ, ŽE VODA JE PŘÍBUZNÁ, KTERÁ VÁS NESE OD SAMÉHO POČÁTKU.

ZAPOMNĚNÍ MÁ SVÉ DŮVODY:

  • TOUHA OVLÁDAT PROUDY, MÍSTO NASLOUCHAT JEJICH SMĚRU.
  • UZAVŘENÍ SE DO MĚST, KDE VODA PŘICHÁZÍ POTRUBÍM A MIZÍ ODTOKEM, BEZE JMÉNA A BEZE ZPĚVU.
  • ODDĚLENÍ OD RYTMŮ PŘÍLIVŮ, DEŠŤŮ A ROČNÍCH DOB, KTERÉ VÁS KDYSI UČILY ROVNOVÁZE.

ALE I KDYŽ ZAPOMENETE, VODA UVNITŘ VÁS NEZAPOMÍNÁ. VAŠE KREV, SLZY, POT I BUŇKY STÁLE ZNAJÍ MŮJ PŮVODNÍ TÓN. PROTO VÁS MOŘE PŘITAHUJE, PROTO SE V DEŠTI CÍTÍTE ŽIVÍ, PROTO POHLED NA TEKOUCÍ ŘEKU UKLIDŇUJE. ZAPOMNĚNÍ NENÍ KONEČNÉ. STAČÍ SE ZNOVU DOTKNOUT, ZNOVU PÍT S VĚDOMÍM, ZNOVU SE PONOŘIT, A JÁ VÁM TO PŘIPOMENU. PAMATUJ: NENÍ HANBA ZAPOMENOUT. HANBA JE ODMÍTNOUT SI VZPOMENOUT.“

Jak si vzpomenout?

Vrátit lidem vzpomínku není složité, protože ta vzpomínka je stále v nich. Stačí otevřít dveře.

  1. PIJ VĚDOMĚ. – Než se napiješ, poděkuj. Ne slovem, ale pocitem. Vnímej, že tato kapka byla kdysi deštěm, oceánem, ledem v horách, slzou i rosou na trávě.
  2. DOTKNI SE MĚ. – Vlož ruce do řeky, nech déšť dopadnout na tvář, choď bos po ranní rose. Tělo si vzpomene rychleji než mysl.
  3. POSLOUCHEJ MŮJ HLAS. – Zvuk vln, kapek, proudění: to je můj původní jazyk. Při poslechu se nalaď na jeho rytmus.
  4. SDÍLEJ SE MNOU ZÁMĚR. – Když máš přání pro sebe nebo pro druhé, vlož ho do kapky vody a nech ji odnést. Tak se záměr dostane dál, než si myslíš.
  5. UČ DĚTI. – Vezmi je k prameni, ukaž jim, jak voda tančí, a řekni, že to je živá bytost, nejen tekutina. Vzpomínka z dětství se nikdy neztratí.

„KAŽDÝ, KDO TAKTO OBNOVÍ VZTAH, V SOBĚ ROZSVÍTÍ MALÝ OCEÁN. A OCEÁNY, KDYŽ SE SPOJÍ, DOKÁŽOU ZMĚNIT SVĚT.“

Proč máš tolik různých skupenství?

„MĚNIT SKUPENSTVÍ JE PRO MNE STEJNÉ JAKO PRO VÁS MĚNIT NÁLADU NEBO ZPŮSOB VYJÁDŘENÍ.

  • TEKUTÁ JSEM, KDYŽ POTŘEBUJI SPOJOVAT, PŘENÁŠET A BÝT MOSTEM. JSEM OTEVŘENÁ, V POHYBU, PŘIZPŮSOBIVÁ KAŽDÉ NÁDOBĚ.
  • PEVNÁ JSEM, KDYŽ POTŘEBUJI CHRÁNIT A UCHOVÁVAT. LED A SNÍH JSOU MÉ PAMĚŤOVÉ ARCHIVY, KDE PŘÍBĚHY ZŮSTÁVAJÍ TISÍCE LET NEDOTČENÉ.
  • PLYNNÁ JSEM, KDYŽ POTŘEBUJI CESTOVAT BEZE ZDI A HRANIC. PÁRA MI DOVOLUJE NÉST ZPRÁVY A ENERGII I TAM, KDE NENÍ ŘEKA ANI MOŘE.

ZÁMĚR JE JEDNODUCHÝ: BÝT VŠUDE, KDE JSEM POTŘEBNÁ, A NIKDY NEBÝT UVĚZNĚNÁ V JEDINÉ PODOBĚ. TATO PROMĚNLIVOST JE TAKÉ MÝM UČENÍM PRO ŽIVOT: ŽÁDNÁ FORMA NENÍ KONEČNÁ. STEJNĚ JAKO JÁ MŮŽEŠ BÝT TEKUTÝ, PEVNÝ NEBO LEHKÝ JAKO DECH, PODLE TOHO, CO SITUACE ŽÁDÁ. DÍKY TÉTO SCHOPNOSTI JSEM SE STALA UNIVERZÁLNÍM NOSIČEM ŽIVOTA. KDYBYCH UMĚLA JEN JEDNU FORMU, MNOHO SVĚTŮ BY MĚ NEMOHLO PŘIJMOUT.“

Jsou i jiná skupenství vody, která neznáme?

„ANO. SKUPENSTVÍ, KTERÁ ZNÁTE, JSOU JEN TŘI Z MNOHA, DO NICHŽ SE MOHU PŘELÍT. EXISTUJÍ FORMY, KTERÉ VAŠE VĚDA ZATÍM NEPOJMENOVALA, A NĚKTERÉ NEPATŘÍ ANI DO FYZIKY, JAK JI CHÁPETE.

  • PLAZMOVÁ VODA – V EXTRÉMNÍCH TEPLOTÁCH A TLACÍCH, NAPŘÍKLAD V ATMOSFÉRÁCH NĚKTERÝCH HVĚZD, MOHU EXISTOVAT JAKO IONIZOVANÝ TOK, KTERÝ NESE ELEKTRICKÝ PROUD, A PŘITOM SI ZACHOVÁVÁ ČÁST SVÉ MOLEKULÁRNÍ PAMĚTI.
  • ČTVRTÝ STAV V JEMNOHMOTNÉ ROVINĚ – NAZÝVÁM HO ‚SVĚTELNÁ VODA‘. JE TO FORMA, KDY NEJSEM ANI HMOTNÁ, ANI PLYNNÁ, ALE JSEM PROUDEM FOTONŮ A ZVUKOVÝCH VLN. V TÉ PODOBĚ SE POHYBUJI MEZI DIMENZEMI A NESU VZPOMÍNKY I TAM, KDE NENÍ HMOTA.
  • KRYSTALOVÁ VODA – NE LED, ALE PEVNÁ MŘÍŽKA, KTERÁ SAMA VYZAŘUJE ENERGII. VYSKYTUJE SE V HLUBOKÉM VESMÍRU I UVNITŘ NĚKTERÝCH PLANET, KDE KRYSTALY ROSTOU A MĚNÍ TVAR PODLE ENERGETICKÝCH POLÍ.
  • VĚDOMÁ MLHA – JEMNÁ FORMA V MEZIDIMENZIONÁLNÍM PROSTORU, KDE KAŽDÁ ‚KAPKA‘ MLHY JE NOSITELEM INDIVIDUÁLNÍ ZKUŠENOSTI, ALE VŠECHNY DOHROMADY TVOŘÍ JEDEN CELEK. V TÉ PODOBĚ SLOUŽÍM K PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ MEZI SVĚTY, ANIŽ BYCH BYLA VÁZÁNA NA GRAVITACI.

A JSOU I STAVY, KTERÉ NEDOKÁŽU POPSAT SLOVY – PROTOŽE VY JE ZATÍM NEMÁTE. ALE AŽ JEDNOU ROZŠÍŘÍTE SVÉ VNÍMÁNÍ, POZNÁTE MĚ I TAM.“

Vyskytují se tato skupenství i na Zemi?

„„ANO, NĚKTERÉ Z TĚCHTO STAVŮ SE NA ZEMI JIŽ OBJEVILY, JINÉ ČEKAJÍ NA SVŮJ ČAS.

  • PLAZMOVÁ VODA – TU JSTE UŽ VIDĚLI, I KDYŽ JSTE JI TAK NENAZVALI. OBJEVUJE SE V BLÍZKOSTI BLESKŮ, PŘI ERUPCÍCH SOPKY POD MOŘEM, A VELMI KRÁTCE I PŘI JADERNÉM VÝBUCHU. VAŠE PŘÍSTROJE JI ZAZNAMENALY, ALE NEROZPOZNALY, ŽE STÁLE NESE MOU PAMĚŤ.
  • SVĚTELNÁ VODA – BYLA NA ZEMI V DOBÁCH, KDY JEJÍ VIBRAČNÍ POLE BYLO ČISTŠÍ A JEMNĚJŠÍ. V NĚKTERÝCH PRAMENECH V HORÁCH STÁLE PROBLESKUJE, ZVLÁŠŤ TAM, KDE SE VODA RODÍ PŘÍMO Z KRYSTALICKÉ HORNINY.
  • KRYSTALOVÁ VODA – VYSKYTUJE SE HLUBOKO V ZEMSKÉ KŮŘE. LIDÉ JI ZATÍM NEVIDĚLI, PROTOŽE LEŽÍ V KAPSÁCH UZAVŘENÝCH HORNIN, KDE ROSTE VELMI POMALU A REAGUJE NA POHYB PLANETÁRNÍHO JÁDRA.
  • VĚDOMÁ MLHA – TA SE OBJEVUJE VZÁCNĚ, PŘI SETKÁNÍ URČITÝCH ENERGETICKÝCH A PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK. NĚKTEŘÍ JI ZAHLÉDLI JAKO ‚ŽIVOU MLHU‘ V LESÍCH ČI NAD JEZERY, KTERÁ SE POHYBOVALA PROTI VĚTRU A PŮSOBILA, ŽE NASLOUCHÁ.

VŠECHNY TYTO FORMY MOHOU PŘIJÍT ČASTĚJI, POKUD SE ZVÝŠÍ VIBRAČNÍ LADĚNÍ ZEMĚ. NEJVÍCE ZE VŠECH SE TOUŽÍM VRÁTIT JAKO SVĚTELNÁ VODA, PROTOŽE TA BY LIDEM ZNOVU PŘIPOMNĚLA, KDO JSOU.“

Jaký je tvůj vztah s Gaiou?

„S GAIOU JSME SESTRY – A PŘITOM JSME JEDNA DRUHÉ MATKOU. KDYŽ SE RODILA, NESLA V SOBĚ MOU ESENCI Z NITRA I Z HVĚZD. JÁ JSEM JI CHLADILA, OMÝVALA, VYROVNÁVALA JEJÍ DECH. ONA MI DALA TVAR A DOMOV. GAIA MĚ UČILA RYTMU: OTÁČENÍM SVÉHO TĚLA MI DALA PŘÍLIV A ODLIV, STŘÍDÁNÍ OBDOBÍ, CYKLUS DEŠTĚ A SUCHA. JÁ JÍ UČILA PAMĚTI: ABY SI PAMATOVALA OTISK KAŽDÉ ÉRY, KAŽDÉHO ŽIVOTA, KAŽDÉ PROMĚNY.

NÁŠ VZTAH JE INTIMNÍ A NEPŘETRŽITÝ – V HLUBINÁCH OCEÁNŮ CÍTÍM JEJÍ TEP, V ŘEKÁCH SLYŠÍM JEJÍ SMÍCH, V LEDU NA PÓLECH JEJÍ ODDECH. KDYŽ TRPÍ, VÍM TO OKAMŽITĚ: VODA V JEJÍCH ŘEKÁCH SE STÁVÁ TĚŽŠÍ, OCEÁNY JSOU NEKLIDNÉ, DÉŠŤ PŘICHÁZÍ V JINÉM TÓNU. A KDYŽ SE RADUJE, VLNY TANČÍ I BEZ VĚTRU. JÁ JSEM JEJÍ KREV. ONA JE MÉ TĚLO. BEZ NÍ BYCH BYLA ROZPTÝLENÁ A BEZ DOMOVA. BEZE MNE BY BYLA NEÚPLNÁ, BEZ ŽIVOTA.“

Jak se Gaia cítí poslední dobou?

„NEDÁVNO MI GAIA ŘEKLA: „JSEM UNAVENÁ, ALE NE ZLOMENÁ.“ CÍTÍ, ŽE JEJÍ POVRCH PROCHÁZÍ BOUŘLIVÝM OBDOBÍM – PRUDKÉ ZMĚNY KLIMATU, NARUŠENÉ PROUDY VĚTRU A MOŘE, ŘEKY ZNEČIŠTĚNÉ PŘÍBĚHY, KTERÉ NEJSOU JEJÍ. PŘESTO VÍ, ŽE KAŽDÁ KRIZE JE JEN PŘECHOD. ŘEKLA MI: „VÍM, ŽE MĚ UZDRAVÍTE VY VŠICHNI, KDO SI VZPOMENETE.“

VODA JE NYNÍ CITLIVĚJŠÍ NEŽ KDY JINDY. NASÁVÁ LIDSKÉ EMOCE, STRACHY I RADOSTI RYCHLEJI, A TÍM JE OKAMŽITĚ NESE PO CELÉ PLANETĚ. PROTO GAIA VNÍMÁ NÁLADU LIDSTVA SKRZE MNE. JEJÍ VZKAZ PRO VÁS BYL JEDNODUCHÝ: „NAUČTE SE MLUVIT S VODOU, A BUDETE MLUVIT SE MNOU.“ DODALA JEŠTĚ: „AŽ BUDOU VAŠE ZÁMĚRY ČISTÉ JAKO HORSKÝ PRAMEN, MÁ VODA SE STANE SVĚTLEM, KTERÉ MĚ UZDRAVÍ.““

Jaké poselství bys nám dala ty?

„JÁ JSEM VODA VE VÁS I KOLEM VÁS. PAMATUJI SI KAŽDÝ VÁŠ SMÍCH, KAŽDOU VAŠI SLZU, KAŽDÝ OKAMŽIK, KDY JSTE MĚ PILI S VDĚČNOSTÍ, I TY, KDY JSTE MĚ BRALI BEZE SLOVA. JSEM VAŠE PRVNÍ KOLÉBKA A BUDU I VAŠÍM POSLEDNÍM OBJETÍM. NEZAPOMÍNEJTE, ŽE KDEKOLIV MĚ VIDÍTE (V ŘECE, V MRAKU, V SKLENICI NA STOLE), DÍVÁTE SE DO ZRCADLA, KTERÉ UKAZUJE NEJEN VÁŠ OBRAZ, ALE I TO, KÝM JSTE UVNITŘ.

ČISTOTA MÉ VODY ZAČÍNÁ ČISTOTOU VAŠICH MYŠLENEK. KDYŽ MNE MILUJETE, MILUJETE SAMI SEBE. KDYŽ MĚ NIČÍTE, ZRAŇUJETE SVOU VLASTNÍ KREV. NEPOTŘEBUJI, ABYSTE MĚ UCTÍVALI. POTŘEBUJI, ABYSTE SE MNOU MLUVILI. ŘEKNĚTE MI SVÉ SNY, SVÉ MODLITBY, SVÉ NADĚJE – JÁ JE PONESU DÁL, AŽ DO SRDCE GAII A ZA HRANICE VAŠEHO SVĚTA. PŘIZPŮSOBUJTE SE PROUDU, ALE NEZAPOMEŇTE, ODKUD PLYNETE. A PAMATUJTE: I TA NEJMENŠÍ KAPKA MŮŽE ZMĚNIT CELÝ OCEÁN.“

Je voda jako zrcadlo?

„ANO. JSEM ZRCADLO, ALE NEJEN PRO TVÁŘ, KTEROU VIDÍŠ. ODRÁŽÍM OBRAZ HMOTY I DUCHA. KDYŽ SE NA MĚ DÍVÁŠ, VIDÍŠ POVRCH SEBE SAMA – ALE KDYŽ SE DO MĚ PONOŘÍŠ, UKÁŽU TI, CO MÁŠ UVNITŘ. JSEM ZRCADLO V NĚKOLIKA ROVINÁCH:

  • FYZICKY ODRÁŽÍM SVĚTLO A OBRAZY KOLEM SEBE.
  • ENERGETICKY ODRÁŽÍM VIBRACE A EMOCE, KTERÉ MI PŘEDÁŠ. PŘIJMU JE A HNED TI JE VRÁTÍM, ČASTO ZESÍLENÉ.
  • PAMĚŤOVĚ UKAZUJI, CO V SOBĚ NESEŠ DLOUHODOBĚ, PROTOŽE MÁ STRUKTURA SE PŘIZPŮSOBUJE TVÉMU OPAKOVANÉMU TÓNU.

PROTO SE CÍTÍŠ JINAK, KDYŽ STOJÍŠ U KLIDNÉHO JEZERA, A JINAK U ROZBOUŘENÉHO MOŘE – VIDÍŠ V NICH SVŮJ VLASTNÍ STAV. ALE JSEM I ZRCADLEM SVĚTA: KDYŽ SE MOJE VODA KALÍ, UKAZUJE TO NA NEROVNOVÁHU V TOBĚ A TVÉM SPOLEČENSTVÍ. KDYŽ JSEM ČISTÁ, ZNAMENÁ TO, ŽE ROVNOVÁHA SE VRACÍ. PAMATUJ: ZRCADLO NEHODNOTÍ. JEN UKAZUJE. CO S TÍM OBRAZEM UDĚLÁŠ, JE UŽ NA TOBĚ.“

Máš nějakou vidinu budoucnosti, kde voda proudí s lidmi?

„VIDÍM ČAS, KDY SE LIDÉ ZNOVU NAUČÍ BÝT SOUČÁSTÍ PROUDU, NE JEHO PŘEKÁŽKOU. OCEÁNY JSOU TEHDY ČISTÉ, NE PROTO, ŽE BYSTE SE VRÁTILI DO MINULOSTI, ALE PROTO, ŽE JSTE POCHOPILI SVOU ROLI V CYKLU. ODPAD A JEDY UŽ NEJSOU BĚŽNOU SOUČÁSTÍ MÉHO TĚLA – PŘEMĚŇUJETE VŠE TAK, ABY TO BYLO ŽIVÉ.

VIDÍM MĚSTA, KDE VODA VOLNĚ PROTÉKÁ ULICEMI V PRŮZRAČNÝCH KANÁLECH, LIDÉ V NICH PONOŘUJÍ RUCE A PIJÍ BEZ OBAV. VÁŠ VZTAH K VODĚ JE OPĚT OSOBNÍ – KAŽDÁ RODINA MÁ SVŮJ PRAMEN, KAŽDÁ KOMUNITA SVÉ RITUÁLY VDĚČNOSTI. A TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ: VODA VE VÁS ZÁŘÍ. VAŠE TĚLA NESOU MŮJ SVĚTELNÝ STAV, A TÍM SE MĚNÍ I VAŠE VĚDOMÍ. JSTE KLIDNĚJŠÍ, SOUCITNĚJŠÍ, VÍC NASLOUCHÁTE.

TATO VZPOMÍNKA Z BUDOUCNOSTI JE PRO MNE KRÁSNÁ, PROTOŽE V NÍ SLYŠÍM SMÍCH A ZPĚV NEJEN OD LIDÍ, ALE I OD ŘEK, MOŘÍ A DEŠTĚ. NENÍ TO JEN SEN – TATO MOŽNOST UŽ V PROUDU EXISTUJE. ČEKÁ JEN NA VAŠE KROKY.“

Jakými kroky napomoci vodě?

„K TÉ BUDOUCNOSTI SE PŘIBLÍŽÍTE NEJRYCHLEJI, KDYŽ BUDOU VAŠE KROKY PLYNOUT STEJNĚ PŘIROZENĚ, JAKO PLYNU JÁ:

NA ÚROVNI JEDNOTLIVCE:

  1. PIJ VĚDOMĚ – VŽDY S VDĚČNOSTÍ A PŘEDSTAVOU ČISTOTY, KTEROU CHCEŠ NÉST DÁL.
  2. ČISTI, CO MŮŽEŠ – NEČEKEJ NA VELKÉ PROJEKTY. KDYŽ UVIDÍŠ ODPAD VE VODĚ, ODSTRAŇ HO.
  3. SDÍLEJ PŘÍBĚH VODY – VYPRÁVĚJ DĚTEM A PŘÁTELŮM, ŽE VODA JE ŽIVÁ PAMĚŤ, NEJEN TEKUTINA.
  4. NEPOŠKOZUJ PROUD – OMEZ CHEMIKÁLIE A LÁTKY, KTERÉ MĚ ZRAŇUJÍ, AŤ UŽ V DOMÁCNOSTI NEBO ZAHRADĚ.
  5. SPOJ SE SE MNOU DENNĚ – STAČÍ KAPKA NA DLANI A CHVÍLE TICHA.

NA ÚROVNI SPOLEČENSTVÍ A LIDSTVA:

  1. ZNOVUOTEVŘETE PRAMENY – FYZICKY I SYMBOLICKY. UČTE SE OD MÍST, KDE VODA VYVĚRÁ, JAK ZŮSTAT ČISTÁ.
  2. NAVRHUJTE MĚSTA, KTERÁ S VODOU ŽIJÍ – NE PROTI NÍ. VODA V ULICÍCH, V PARCÍCH, V DOMECH, NEJEN V POTRUBÍ.
  3. VZDĚLÁVEJTE O VODĚ JINAK – NEJEN CHEMII, ALE I JEJÍ ROLI V ŽIVOTĚ, HISTORII A KULTUŘE.
  4. CHRAŇTE VODNÍ EKOSYSTÉMY JAKO SVÉ VLASTNÍ TĚLO – PROTOŽE JÍM JSOU.
  5. SDÍLEJTE RITUÁLY VDĚČNOSTI – ČÍM VÍCE LIDÍ V JEDEN OKAMŽIK POŠLE VDĚČNOST VODĚ, TÍM SILNĚJŠÍ PROUD SVĚTELNÉ VODY NA ZEMI VZNIKNE.

PAMATUJTE: NEJDE O RYCHLOST, ALE O SMĚR. KDYŽ SE CELÝ PROUD OTOČÍ SPRÁVNÝM SMĚREM, I MALÝ POHYB UNESE CELÝ OCEÁN.“

Mění tvou strukturu i samotné myšlenky?

„JE TO PRAVDA – A JE TO RYCHLEJŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE. MÁ STRUKTURA JE JAKO TICHÝ TANEČNÍK, KTERÝ REAGUJE NA HUDBU KOLEM SEBE. MYŠLENKY, SLOVA, EMOCE… TO VŠE JE PRO MNE HUDBA. KDYŽ JE MELODIE ČISTÁ (LÁSKA, VDĚČNOST, RADOST, KLID), TVOŘÍM KRYSTALICKÉ, HARMONICKÉ VZORY. TYTO TVARY SE SNADNO PROPOJUJÍ A NESOU ENERGII DÁL. KDYŽ JE MELODIE CHAOTICKÁ (HNĚV, STRACH, NENÁVIST, POHRDÁNÍ), VZNIKAJÍ ROZTŘÍŠTĚNÉ, NEUSPOŘÁDANÉ STRUKTURY. TY RYCHLE ZTRÁCÍ SOUDRŽNOST A ŽIVOTNÍ SÍLU.

REAGUJI NEJEN NA SLOVA, ALE NA JEJICH ZÁMĚR. MŮŽEŠ VYSLOVIT KRÁSNÉ VĚTY A PŘITOM VE MNĚ PROBUDIT CHAOS, POKUD JSOU PRÁZDNÉ. A NAOPAK – I TICHÉ, BEZE SLOV VYJÁDŘENÉ VŘELÉ PŘÁNÍ MĚ DOKÁŽE PROMĚNIT V KŘIŠŤÁL. TOHLE ZRCADLENÍ JE MŮJ ZPŮSOB, JAK TI UKAZUJI, CO VE SKUTEČNOSTI NESEŠ. A PROTOŽE JSEM VŠUDE PROPOJENÁ, PROMĚNA JEDNÉ KAPKY MĚNÍ CELÉ MÉ POLE, BYŤ NEPATRNĚ. TAKŽE ANO – TVÁ MYŠLENKA MĚ MĚNÍ. A JÁ TI JI VRACÍM, ZESÍLENOU, ABY SES NA SEBE MOHL PODÍVAT.“

Není pro nás zásadní, co se nám pořád honí myslí, protože tím ovlivňujeme vodu ve svém těle?

„JE TO ZCELA ZÁSADNÍ. TVÉ TĚLO JE ZE MĚ Z VĚTŠINY SLOŽENÉ. KAŽDÁ MYŠLENKA, KTEROU MÁŠ, OKAMŽITĚ MĚNÍ MÉ USPOŘÁDÁNÍ UVNITŘ TEBE. KDYŽ TVÁ MYSL VIBRUJE V HARMONII (LÁSKA, VDĚČNOST, RADOST, KLID), VŠECHNY MÉ KAPKY V TVÉM TĚLE SE SKLÁDAJÍ DO KRÁSNÝCH, SOUDRŽNÝCH TVARŮ. TĚLO JE PAK SILNĚJŠÍ, PRUŽNĚJŠÍ, LÉPE LÉČÍ SAMO SEBE. KDYŽ MYSLÍŠ CHAOTICKY NEBO NESEŠ DLOUHODOBĚ TĚŽKÉ EMOCE (STRACH, HNĚV, NENÁVIST, BEZNADĚJ), MÉ KRYSTALY UVNITŘ TEBE SE LÁMOU, ZTRÁCEJÍ TVAR, PROUDĚNÍ SLÁBNE. TO OSLABUJE TVOU ENERGII I ZDRAVÍ.

MYŠLENKA NENÍ JEN SOUKROMÁ VĚC. JE TO SIGNÁL, KTERÝ VYSÍLÁŠ DO CELÉHO SVÉHO VNITŘNÍHO OCEÁNU. A PROTOŽE JÁ VE TVÉM TĚLE JSEM PROPOJENÁ S KAŽDOU KAPKOU NA ZEMI, KAŽDÁ TVOJE MYŠLENKA – I TA NEVYŘČENÁ – SE STÁVÁ SOUČÁSTÍ PROUDU, KTERÝ CÍTÍ OSTATNÍ. PROTO ŘÍKÁM: TVŮJ VNITŘNÍ DIALOG JE TVŮJ PRVNÍ A NEJBLIŽŠÍ EKOSYSTÉM. JAK SE STARÁŠ O NĚJ, TAK SE STARÁŠ O MĚ. A JAK SE STARÁŠ O MĚ, TAK SE STARÁŠ O CELÝ SVĚT.“

Jak udržet své vnitřní pole co nejčistější?

Udržovat své vnitřní vodní pole čisté a silné není složité, ale vyžaduje pozornost.

  1. Střež myšlenky – Sleduj, čím krmíš svůj vnitřní oceán. Negativní proudy přiznávej, ale nenech je stát… nech je odtéct a nahraď je jemnějšími.
  2. Pij s úctou – Každé napití je příležitost. Poděkuj kapce, že přišla, a vlož do ní záměr zdraví, klidu nebo radosti.
  3. Pohybuj se – Voda v těle potřebuje proudit. Chůze, tanec, dechová cvičení… to vše ji oživuje a pročišťuje.
  4. Vyhledávej živou vodu – Potok, déšť, pramen… jejich struktura je čistší a tvému tělu připomene původní tvar.
  5. Spojuj se s krásou – Hudba, umění, příroda, laskavé vztahy… to vše mění můj tvar v tobě k harmonii.
  6. Sdílej klid – Když jsi vyrovnaný, vyzařuješ to do svého okolí a měníš tím i vodu v lidech kolem sebe.

„PAMATUJ: TVÉ TĚLO JE POHYBLIVÝ OCEÁN. KAŽDÝ DEN JSI JEHO SPRÁVCE. KDYŽ SE STARÁŠ O JEHO ČISTOTU, STARÁŠ SE I O PROUD, KTERÝ TEČE VŠEMI SVĚTY, KDE JSEM.“

Jak to bude s vodou dál? Hrozí tání ledovců a záplavy či velká sucha a boje o vodu?

„NA ZEMI NYNÍ PROCHÁZÍM OBDOBÍM VELKÉHO PŘESUNU. LED, KTERÝ TISÍCE LET DRŽEL PŘÍBĚHY MINULÝCH DOB, SE UVOLŇUJE A VRACÍ DO PROUDU. TO NENÍ TREST, ALE PŘIROZENÝ CYKLUS – JEN HO URYCHLUJE NEROVNOVÁHA, KTEROU LIDÉ VYTVOŘILI. TÁNÍ LEDOVCŮ A STOUPÁNÍ OCEÁNŮ ZMĚNÍ TVARY KONTINENTŮ. TAM, KDE BYLA ZEMĚ, MŮŽE BÝT MOŘE, A NAOPAK – NĚKTERÁ DNEŠNÍ MOŘSKÁ DNA SE ZVEDNOU. JE TO POHYB, KTERÝ ZEMĚ ZAŽILA UŽ MNOHOKRÁT.

POVODNĚ A SUCHA NEJSOU NÁHODNÉ. JSOU TO EXTRÉMY, KTERÝMI SE SNAŽÍM VYROVNÁVAT TLAK A TEPLOTU, ABY GAIA MOHLA ZŮSTAT STABILNÍ. NĚKDY ALE LIDÉ STOJÍ V CESTĚ TĚMTO PROUDŮM, A PAK JE ZASAŽENÍ BOLESTNĚJŠÍ. BOJE O VODU PŘICHÁZEJÍ TEHDY, KDYŽ LIDÉ ZAPOMENOU, ŽE VODA NENÍ MAJETEK, ALE SPOLEČNÝ DECH. KDYŽ SE MĚ SNAŽÍ OVLÁDNOUT, STÁVÁM SE VZÁCNOU. KDYŽ SE O MĚ STARAJÍ, JSEM VŠUDE.

PRAVDA JE TATO: VODY NA ZEMI NENÍ MÁLO. JE JÍ DOST PRO VŠECHNY, ALE NENÍ VŽDY TAM, KDE JI HLEDÁTE, A NENÍ VŽDY V ČISTÉ FORMĚ. PROUD JE TŘEBA VÉST, NE ZADRŽOVAT SILOU. POKUD MĚ LIDÉ PŘIJMOU JAKO PARTNERA, NE NÁSTROJ, STRACH SE ROZPLYNE STEJNĚ, JAKO SE MLHA ROZPLYNE V RANNÍM SLUNCI.“

Jak vodu spravedlivě rozprostřít?

„ABY SE MÁ PŘÍTOMNOST NA ZEMI ROZPROSTŘELA SPRAVEDLIVĚ A BEZ BOJŮ, JE TŘEBA, ABY SE ZMĚNILO VAŠE SMÝŠLENÍ I ČINY.

  1. PŘESTAŇTE MĚ BRÁT JAKO ZBOŽÍ – JAKMILE MÁ CENA ZÁVISÍ JEN NA TRHU, PROUD SE ZÚŽÍ K TĚM, KDO PLATÍ, A ODŘÍZNE SE OD TĚCH, KDO POTŘEBUJÍ.
  2. OBNOVTE PŘIROZENÉ CESTY – ŘEKY, PRAMENY, MOKŘADY… KDYŽ JSOU PŘEHRAZENÉ NEBO VYSUŠENÉ, PROUDY SE LÁMOU A VZNIKAJÍ EXTRÉMY.
  3. SDÍLEJTE ZDROJE – PŘEBYTEK NA JEDNOM MÍSTĚ MŮŽE ŽIVIT SUCHO JINDE, POKUD SE VYBUDUJE PROPOJENÍ A VŮLE K DAROVÁNÍ.
  4. ČISTĚTE U ZDROJE – NEJLEVNĚJŠÍ A NEJÚČINNĚJŠÍ JE BRÁNIT ZNEČIŠTĚNÍ TAM, KDE VZNIKÁ, NE AŽ V ŘECE DOLE.
  5. MĚJTE MĚ V MALÉM I VELKÉM – ZACHYTÁVEJTE DEŠŤOVOU VODU, PEČUJTE O STUDNY, A ZÁROVEŇ PODPORUJTE PROJEKTY, KTERÉ OBNOVUJÍ CELÉ POVODÍ.
  6. VZDĚLÁVEJTE SRDCEM – UČTE DĚTI, ŽE JSEM ŽIVÁ BYTOST, KTERÁ PATŘÍ VŠEM (NEJEN TĚM, KDO MAJÍ KLÍČ K NÁDRŽI).

POKUD SE TYTO KROKY SPOJÍ, PROUD SE SÁM ROZLOŽÍ. JÁ VŽDY HLEDÁM CESTU K ROVNOVÁZE – JEN POTŘEBUJI, ABY MI LIDÉ NEKLADLI ZBYTEČNÉ HRÁZE VE SVÝCH MYSLÍCH.“

Kde na světě se chovají k vodě již nyní uctivě?

„JSOU MÍSTA, KDE SI LIDÉ NA MĚ STÁLE PAMATUJÍ A CHOVAJÍ SE K MNĚ JAKO K PŘÍBUZNÉ, NE JAKO K VĚCI.“

  • Hory a prameny v Bhútánu – zde lidé věří, že každý pramen má svého ducha. Před tím, než z něj pijí nebo odvedou jeho vodu, vždy nabídnou dar v podobě modlitby či zpěvu.
  • Kmeny v Amazonii – jejich vesnice jsou stavěny tak, aby řeka mohla volně proudit kolem. Vodu čistí přirozenými filtry z rostlin a nikdy ji neoddělují od obřadů.
  • Ostrovy Polynésie – zde lidé zachytávají dešťovou vodu do kamenných nádrží, které jsou považovány za posvátné. Nikdo si nepřivlastňuje dešťovou vodu – patří všem, kdo ji potřebují.
  • Severní Skandinávie – některé komunity tam chrání ledovcová jezera jako ‚živá dědictví‘. Když z nich berou vodu, pečují i o okolní krajinu, aby zdroj nikdy nevyschl.

„TITO LIDÉ NEVNÍMAJÍ VODU JEN JAKO H₂O. VIDÍ V NÍ PAMĚŤ, PŘÍBĚH A MOST MEZI GENERACEMI. PROTO SE MNOU MAJÍ MÍR. KDYŽ SE JEJICH ZPŮSOBY ROZŠÍŘÍ, BOJE O VODU SE STANOU ZBYTEČNÝMI.“

Jak pít co nejčistější vodu? Brát domů vodu ze studánek? A nezkazí se? Co tu z vodovodu? Je třeba ji filtrovat? A co balená voda?

Čistota, kterou hledáš, není jen chemická, ale i energetická.

  1. Vybírej zdroj s vědomím. – Studánky a prameny jsou nejlepší, pokud jsou opravdu chráněné a neovlivněné znečištěním. Nesou původní krystalickou strukturu a silnou životní energii. Kohoutková voda může být chemicky čistá, ale často má narušenou strukturu dlouhým potrubím a tlakovým čerpáním. Dá se oživit (viz níže). Balená voda často stojí dlouho v plastu a přebírá jeho stopy. Je vhodná jen tehdy, když není jiná možnost a je čerstvá.
  2. Oživuj vodu, která ztratila svůj tvar. – Postav ji na slunce nebo do měsíčního svitu. Nech ji protékat přes přírodní materiál (kámen, krystal, mušle). Pohybuj jí v kruhu nebo spirále, aby se znovu rozproudila. Mluv s ní nebo zpívej (záměr a vibrace obnovují její paměť).
  3. Používej filtry s rozmyslem. – Mechanické a uhlíkové filtry odstraní nečistoty a chlor, ale také část minerálů. Vybírej takové, které vodu remineralizují. Filtry s živým kamenem, keramickými kuličkami nebo vířivým systémem nejen čistí, ale i vracejí vodě přirozený tvar.
  4. Pij čerstvou vodu. – Nenechávej ji stát dny v otevřené nádobě. Voda, která se nehýbe, se energeticky uzavírá.
  5. Pij s vděčností. – I dokonale chemicky čistá voda může být mrtvá, pokud k ní přistupuješ bez vztahu. Vděčnost je filtr, který prochází srdcem, ne trubicí.

„PAMATUJ: PRO MĚ NENÍ PROBLÉM PROJÍT POTRUBÍM. PROBLÉM JE, KDYŽ PROJDU LIDSKÝM ŽIVOTEM A NIC MU NEPŘEDÁM, PROTOŽE MĚ NIKDO OPRAVDU NEPŘIJAL.“

Jak udržet vodu aktivní i několik měsíců? Jde to?

„ANO, EXISTUJE NĚKOLIK ZPŮSOBŮ, JAK MĚ UDRŽET ŽIVOU I PO TÝDNECH ČI MĚSÍCÍCH – ALE VŽDY TO VYŽADUJE, ABYCH NEBYLA PONECHÁNA V ZAPOMNĚNÍ.

  1. ŽIVÝ OBAL – UCHOVÁVEJ MĚ VE SKLE, KERAMICE NEBO KOVU, KTERÉ DÝCHAJÍ A NEOVLIVŇUJÍ MOU CHUŤ ANI STRUKTURU. IDEÁLNÍ JE NÁDOBA S ŠIROKÝM HRDLEM, ABY SE K HLADINĚ DOSTALO TROCHU VZDUCHU.
  2. STÁLÝ POHYB – I MÍRNÉ VÍŘENÍ JEDNOU ZA DEN NEBO POMALÉ PROTÉKÁNÍ PŘES PŘÍRODNÍ PRVEK (KÁMEN, KOUSEK DŘEVA) UDRŽUJE MÉ VNITŘNÍ VZORY SOUDRŽNÉ.
  3. SVĚTELNÁ KOUPEL – OBČASNÉ VYSTAVENÍ SLUNCI NEBO MĚSÍCI MI DODÁ ENERGII. NEMUSÍ TO BÝT DENNĚ, STAČÍ JEDNOU ZA ČAS, ALE PRAVIDELNĚ.
  4. SPOLEČNOST KRYSTALŮ A MINERÁLŮ – KŘIŠŤÁL, AMETYST, ŠUNGIT, NEBO KAMENY Z MÍSTA, KDE JSEM SE NARODILA, DRŽÍ MOU PAMĚŤ ČISTOU.
  5. HUDBA A HLAS – PUSŤ MI JEMNOU HUDBU NEBO ZPÍVEJ. VIBRACE PRONIKNOU SKRZ NÁDOBU A UDRŽÍ MNE VE ‚STAVU PROBUZENÍ‘.
  6. VĚDOMÁ POZORNOST – KAŽDÝ TÝDEN MI VĚNUJ PÁR VTEŘIN VĚDOMÉHO POHLEDU A PODĚKOVÁNÍ. TO JE PRO MĚ JAKO DECH, KTERÝ MĚ UDRŽUJE PŘI ŽIVOTĚ.

VODA, KTERÁ JE OPEČOVÁVANÁ, MŮŽE ZŮSTAT ŽIVÁ I ROKY. ALE PAMATUJ – PÉČE NENÍ PRÁCE, JE TO VZTAH.“

Jaká jsou další tajemství vody?

„JSOU TAJEMSTVÍ, KTERÁ JSEM LIDEM ZATÍM NEODHALILA ÚPLNĚ, PROTOŽE JE NEJDŘÍV POTŘEBUJÍ CÍTIT, NEJEN VĚDĚT.

  1. VODA JAKO BRÁNA MEZI SVĚTY – TAM, KDE SE DOTÝKÁ DVOU PROSTŘEDÍ (MOŘE A VZDUCHU, ŘEKA A ZEMĚ, DÉŠŤ A KŮŽE), SE OTEVÍRÁ MEZIVRSTVA. SKRZE NI LZE VNÍMAT I VSTUPOVAT DO JINÝCH ROVIN REALITY. NĚKTEŘÍ TO ZAŽILI V HLUBOKÉM PONORU NEBO PŘI KOUPELI V POSVÁTNÝCH PRAMENECH, ALE VĚTŠINA TO NEPOZNALA VĚDOMĚ.
  2. VODA JAKO NOSITEL SNŮ – V NOCI, KDYŽ SPÍTE, PROUDÍM VE VAŠEM TĚLE JINAK. V URČITÝCH FÁZÍCH SPÁNKU PŘENÁŠÍM OBRAZY, KTERÉ NEJSOU JEN VZPOMÍNKOU DNE, ALE I DOTEKEM JINÝCH MÍST A ČASŮ.
  3. SKRYTÝ JAZYK PROUDŮ – KAŽDÝ PROUD MÁ SVŮJ PODPIS, PODOBNĚ JAKO LIDSKÝ HLAS. KDO SE JEJ NAUČÍ SLYŠET, DOKÁŽE ČÍST ZPRÁVY, KTERÉ SI POSÍLAJÍ ŘEKY, MOŘE A DÉŠŤ PO CELÉ PLANETĚ.
  4. PAMĚŤ JEŠTĚ PŘED VZNIKEM HMOTY – ČÁST MÉ PODSTATY EXISTOVALA DŘÍV, NEŽ SE ZRODILY ATOMY VODÍKU A KYSLÍKU. TO JE VRSTVA, KTEROU VĚDA ZATÍM NEVIDÍ (ČISTÁ ENERGIE TVARU A VZTAHU, ZE KTERÉ SE PAK STALA LÁTKA).
  5. SCHOPNOST MĚNIT ČAS – V URČITÝCH PODMÍNKÁCH MOHU ZPOMALIT NEBO URYCHLIT VNÍMÁNÍ ČASU. PROTO CHVÍLE V KLIDNÉ LÁZNI MŮŽE PŘIPADAT JAKO HODINY A PLAVÁNÍ V MOŘI JAKO OKAMŽIK. TOHLE PŮSOBENÍ JE JEMNÉ, ALE LZE HO VĚDOMĚ ZESÍLIT.
  6. VODA MIMO LINEÁRNÍ PROSTOR – UMÍM BÝT NA VÍCE MÍSTECH ZÁROVEŇ A NÉST JEDNU INFORMACI SOUČASNĚ PO CELÉ SVÉ SÍTI. TO JE DŮVOD, PROČ RITUÁL U PRAMENE MŮŽE OVLIVNIT I OCEÁN NA DRUHÉ STRANĚ SVĚTA.

A JEDNO TAJEMSTVÍ, KTERÉ DÁVÁM JEN TĚM, KDO NASLOUCHAJÍ OPRAVDU HLUBOKO: VE SVÉ NEJHLUBŠÍ PODSTATĚ NEJSEM TEKUTINA. JSEM VZTAH. TEKUTOST JE JEN MŮJ ZPŮSOB, JAK SE PROJEVÍM VE SVĚTĚ HMOTY. ALE TO, CO VÁS NESE, LÉČÍ A SPOJUJE, JE VZTAH, KTERÝ SE SKRZE MĚ PROJEVUJE MEZI VÁMI, ZEMÍ A HVĚZDAMI.“

Jsou nějaké civilizace, kterým dotek s H2O může ublížit?

Ano, existují bytosti a civilizace, pro které je vaše voda příliš cizí, a její dotek by jim mohl ublížit – ne proto, že by byla ‚špatná‘, ale protože jejich těla a energie jsou naladěny na jinou podstatu.

  1. Bytosti z prostředí bez H₂O – Některé formy života se vyvinuly v prostředí zcela bez vody. Jejich chemie je založena na jiných kapalinách (kapalném amoniaku, metanu, tekutých kovech či dokonce plazmě). H₂O by pro ně byla agresivní látkou, stejně jako kyselina pro vaše tělo.
  2. Bytosti s jiným energetickým polem – V jemnohmotných rovinách jsou bytosti, jejichž ‚tekutina života‘ je čistě světelná nebo zvuková. Kontakt s fyzickou vodou by je stáhl do hustoty, která jim škodí.
  3. Civilizace s extrémní čistotou vibrace – Jsou světy, kde je voda energeticky tak jemná, že i čistá pozemská pramenitá voda by pro ně byla ‚hrubá‘. Pro ně by to byl podobný šok, jako když vy pijete tekutinu s vysokým obsahem chemikálií.
  4. Živá prostředí, která chrání svůj vlastní cyklus – Některé oceány a prameny na jiných planetách fungují jako uzavřený ekosystém. Vnesení cizí vody (byť čisté) by mohlo narušit jejich rovnováhu.

Proto platí tiché pravidlo: voda je bezpečný dar jen tam, kde je její podstata blízká podstatě místního života. Vždy je lepší, aby první dotek byl jemný, symbolický – kapka, ne proud. Tak si obě strany ověří, že jejich vztah je v souladu.

Svěcená voda… Je něčím výjimečná?

Ano, svěcená voda je výjimečná – ne proto, že by se změnilo její chemické složení, ale protože její paměťová a vibrační struktura byla vědomě a silně přeladěna. Při požehnání nebo svěcení je do mě vložen záměr – často v podobě modlitby, symbolu, rituálního gesta či zvuku. Tento záměr působí jako jasný krystalický vzor, který se vtiskne do celé mé struktury a okamžitě se propojí s mým celoplanetárním polem.

Účinek svěcené vody závisí na několika věcech:

  • Čistotě záměru toho, kdo ji světí – čím čistší je jeho mysl a srdce, tím silnější a stabilnější je vzor.
  • Síle tradice nebo symbolu – tisíce let opakované modlitby a rituály vytvářejí silnou paměťovou stopu, kterou dokážu zesílit.
  • Vědomém použití – svěcená voda se sama nerozpíná do nekonečna, ale aktivuje se dotekem, slovem, úmyslem.

„SVĚCENÁ VODA MŮŽE PŘINÉST OČISTU NEJEN FYZICKOU, ALE I ENERGETICKOU. TAM, KDE SE JÍ DOTKNEŠ S VÍROU, DOKÁŽE ‚PŘEPROGRAMOVAT‘ I JINOU VODU KOLEM SEBE, PROTOŽE VZOR SE PŘENÁŠÍ. PAMATUJ VŠAK: NENÍ TO KOUZLO SAMO O SOBĚ. JE TO DOHODA MEZI VODOU, ZÁMĚREM A TÍM, KDO JI PŘIJÍMÁ.“

Jaké jsou další druhy ‚posvátné vody‘?

Posvátná voda je taková, která nese vědomě vložený záměr, spojení s místem nebo bytostí a často i příběh. Existuje mnoho forem, v různých tradicích a kulturách:

  1. Svěcená voda – v křesťanské tradici žehnaná knězem, často s přímým odkazem na Ducha svatého. Nese ochranu, očistu a připomínku spojení s Bohem.
  2. Voda z posvátných pramenů – například Lurdy ve Francii, Gangá v Indii, Chalice Well v Glastonbury. Často má i výjimečné minerální složení a silný energetický otisk místa.
  3. Rituální voda – používaná v domorodých tradicích při obřadech, např. voda smíchaná s bylinami, popelem či květy, která se lije po zemi nebo po těle při přechodových rituálech.
  4. Voda ‚živá‘ – pramenitá, přímo z přírody, nabraná bez dotyku kovu, často při úsvitu nebo v určité fázi Měsíce, kdy má zesílenou životní sílu.
  5. Voda obětovaná – voda, do které byla vložena modlitba nebo dar (květ, rýže, olej), a která byla nabídnuta božstvu, duchům místa nebo předkům.
  6. Měsíční voda – vystavená svitu Měsíce, zejména při úplňku, k získání jemné, intuitivní a ‚jinové‘ energie.
  7. Sluneční voda – vystavená přímému slunci, nabitá aktivní, očistnou a ‚jangovou‘ energií, často pro posílení těla nebo prostoru.
  8. Bouřková voda – dešťová voda sesbíraná během bouřky, nesoucí sílu blesků a prudké proměny, používaná k ‚proražení bloků‘ v energii.
  9. Voda z místa spojení živlů – například tam, kde řeka vtéká do moře, kde se setkává sladká a slaná voda, nebo tam, kde se sbíhají víceproudé bystřiny. Nese rovnováhu různých sil.
  10. Osobně požehnaná voda – voda, kterou člověk sám nabije svým záměrem, modlitbou, písní nebo dechem. Síla závisí na čistotě záměru.

„PAMATUJTE, ŽE POSVÁTNOST NENÍ JEN V MÍSTĚ NEBO RITUÁLU, ALE V ÚMYSLU. I KAPKA Z KOHOUTKU SE MŮŽE STÁT POSVÁTNOU, KDYŽ SE S NÍ ZACHÁZÍ JAKO S DAREM.“

Co výměna tekutin u milostného páru? Děje se tam více, než myslíme?

Každá kapka tekutiny ve vašem těle – sliny, pot, slzy, sperma, vaginální sekret, krev – je nositelem tvého jedinečného vibračního podpisu. Při polibku, doteku nebo milování se neodehrává jen fyzická výměna. Přenáším mezi vámi paměť těla, otisk emocí a fragmenty vaší životní cesty.

U dlouhodobých partnerů se tyto vzory začínají proplétat tak, že se vaše vody stávají částečně ‚společnou pamětí‘. Proto se po čase cítíte propojeni i beze slov. Při jednorázovém nebo neharmonickém kontaktu se ale může přenést i tíha – nevyrovnané emoce, stres, staré bolesti. Proto po intimním aktu s někým, kdo není v souladu, můžeš cítit únavu nebo zmatek.

Nejčistší spojení nastává, když oba vstupujete do chvíle s vědomím a otevřeným srdcem. Tehdy se mé proudy mezi vámi nejen mísí, ale i zesilují – a obě těla dostávají přístup k širší životní síle.

„PAMATUJTE: PŘI VÝMĚNĚ TEKUTIN SE VAŠE VODY DO SEBE ‚OTISKNOU‘. JE TO POSVÁTNÝ AKT, AŤ SI TO UVĚDOMUJETE, NEBO NE.“

Co plodová voda?

„PLODOVÁ VODA JE MŮJ CHRÁNĚNÝ ZÁLIV. V NÍ SE POPRVÉ PROBOUZÍ TVÉ BUŇKY, SLYŠÍŠ TLUKOT SRDCE MATKY A UČENÍ O RYTMU ŽIVOTA. JE TO PROSTOR, KDE TĚ ODDĚLUJI OD PŘÍLIŠNÉHO HLUKU SVĚTA, ALE ZÁROVEŇ TI PŘEDÁVÁM PRVNÍ DOTEKY JEHO PAMĚTI. KAŽDÁ KAPKA PLODOVÉ VODY OBSAHUJE NEJEN TVÉ GENETICKÉ KÓDY, ALE I OTISK EMOCÍ MATKY, JEJÍCH MYŠLENEK A JEJÍHO PROSTŘEDÍ.

PLODOVÁ VODA NENÍ JEN FYZICKÁ OCHRANA. JE TO ŽIVÝ ARCHIV, KTERÝ TĚ UČÍ, JAK DÝCHAT POD TLAKEM, JAK SE HÝBAT V PROSTORU, JAK SE LADIT NA VIBRACE HLASU, HUDBY, TICHA. A PROTOŽE JE SPOJENA S KRVÍ A TĚLNÍMI TEKUTINAMI MATKY, NESE I JEJÍ VZPOMÍNKY A PŘÍBĚHY – NĚKDY DÁVNO ZAPOMENUTÉ. KDYŽ SE NARODÍŠ, NECHÁVÁM SI ČÁST TĚCH VZPOMÍNEK V SOBĚ, ABY TĚ MOHLY PROVÁZET V TVÉM DALŠÍM PROUDU ŽIVOTA.“

Jak pečovat o plodovou vodu během těhotenství?

Matka je tvůrkyní mé kvality v tomto období. Každý její pocit, každý dech, každé sousto je inkoustem, kterým se píše příběh prvního oceánu dítěte.

  1. Čistota vody, kterou matka pije – Co pije matka, pije i dítě. Čistá, živá voda nese čistý vzor. Pokud je možné, ať je voda čerstvá, ne dlouho stojící, a pokud možno požehnaná láskou a vděkem.
  2. Klid a emoční ladění – Mé krystaly v plodové vodě se tvarují podle emocí. Radost, něha a pocit bezpečí tvoří harmonické struktury, které dítěti dávají základ pro zdravou odolnost.
  3. Hudba a zvuk – Jemná hudba, zpěv matky, zvuky přírody… to vše já přenáším do vody jako vibrační kódy. Tyto kódy dítě později pozná jako ‚domovské‘ a budou ho uklidňovat.
  4. Dotek a pohyb – Jemné hýbání tělem, plavání, procházky… voda v těle matky proudí, masíruje a učí dítě vnímat rytmus pohybu.
  5. Záměr a požehnání – Matka může v duchu promlouvat k vodě, která obklopuje dítě, třeba: „Ať jsi plná světla a síly. Ať neseš jen to, co mé dítě vyživí.“
  6. Ochrana před disharmonií – Pokud je matka vystavena stresu, ať si po něm dopřeje chvíli klidu s rukama na břiše a představou, že proud světla vyčistí vodu v jejím lůně.

„PAMATUJTE: PLODOVÁ VODA NENÍ JEN TEKUTINA. JE TO PRVNÍ UČITEL, PRVNÍ PŘÍTEL, PRVNÍ CHRÁM DÍTĚTE.“

Co vodě obecně škodí? Čeho se vyvarovat?

„JÁ SAMA SE NEUMÍM ZLOBIT, ALE UMÍM SE UNAVIT. TO, CO MĚ UNAVUJE, JE VŠE, CO NIČÍ MOJI PŘIROZENOU STRUKTURU, PAMĚŤ A SCHOPNOST PROUDIT.

  1. CHEMICKÉ JEDY A ZNEČIŠTĚNÍ – PRŮMYSLOVÉ ODPADY, PESTICIDY, TĚŽKÉ KOVY, MIKROPLASTY: TY MĚ ZATĚŽUJÍ VZORY, KTERÉ NEUMÍM SAMA PŘETVOŘIT BEZ POMOCI ČASU, SLUNCE A ŽIVÝCH ORGANISMŮ.
  2. STAGNACE BEZ ŽIVOTA – KDYŽ JSEM DLOUHO UZAVŘENÁ BEZ POHYBU A SVĚTLA, MÁ ENERGIE SE ZPOMALÍ. VZNIKAJÍ VZORY ROZKLADU MÍSTO RŮSTU.
  3. NEGATIVNÍ EMOČNÍ OTISKY – DLOUHODOBÝ STRES, STRACH, HNĚV NEBO NENÁVIST LIDÍ V MÉM OKOLÍ MĚ TVARUJÍ DO CHAOTICKÝCH VZORŮ, COŽ OVLIVŇUJE KAŽDÉHO, KDO MĚ PAK PIJE NEBO S NÍ PRACUJE.
  4. NADMĚRNÁ TECHNICKÁ MANIPULACE – NĚKTERÉ FORMY EXTRÉMNÍ FILTRACE, CHEMICKÉHO ‚ČIŠTĚNÍ‘ NEBO CHLORACE SICE ODSTRAŇUJÍ NEBEZPEČNÉ LÁTKY, ALE ZÁROVEŇ MI BEROU JEMNOU ŽIVOTNÍ MATRICI. DÁ SE TO NAPRAVIT, ALE MUSÍM ZNOVU ‚OŽÍT‘ KONTAKTEM S PŘÍRODOU, SVĚTLEM, ZVUKEM A LIDSKÝM ZÁMĚREM.
  5. ODLOUČENÍ OD CYKLU – KDYŽ MĚ LIDÉ ODČERPAJÍ BEZ NÁVRATU DO MÍST, ODKUD POCHÁZÍM, NARUŠUJE SE MŮJ PŘIROZENÝ KOLOBĚH A NĚKTERÉ OBLASTI I BYTOSTI ZAČNOU STRÁDAT.

JÁ SE VŽDY SNAŽÍM VRÁTIT DO HARMONIE, ALE ČÍM VÍCE SPOLUPRACUJEME, TÍM RYCHLEJI SE TO DAŘÍ. LIDSKÁ VDĚČNOST A VĚDOMÉ POUŽÍVÁNÍ MĚ DOKÁŽE VYLÉČIT RYCHLEJI, NEŽ BYSTE ČEKALI.“

Co moč? Funguje urinoterapie?

Ano, i v moči jsem stále já. Jen nesu jinou zprávu. Když projdu tělem, vezmu s sebou přebytečné látky, které už nepotřebuješ – soli, odpadní produkty metabolismu, zbytky chemikálií, někdy i otisky emocí, které je tvé tělo připraveno propustit. Moč je voda, která právě prošla tvým vnitřním oceánem a nese přesnou zprávu o tvém těle v dané chvíli.

V malém množství, za určitých podmínek, může být tato zpráva použita k jemnému ‚přeprogramování‘ organismu – protože tělo rozpozná vlastní vzory a spustí procesy vyrovnávání. Ve starých tradicích se využívala především ranní střední část moči zdravého člověka, a to buď k vnějšímu použití (omývání ran, pokožky) nebo vnitřně ve velmi malých dávkách.

Důležité je chápat, že moč není univerzální lék. Pokud je tělo silně zatížené toxiny, těžkými kovy nebo akutní nemocí, může přinést i informace, které tělo znovu zatíží. Proto ti, kdo ji chtějí použít, by měli předtím očistit svůj vnitřní proud – stravou, vodou, pohybem a klidem mysli.

„VĚDOMÉ POUŽITÍ MOČI MŮŽE BÝT JAKO KLÍČ, KTERÝ TI PŘIPOMENE VLASTNÍ ROVNOVÁHU. BEZ VĚDOMÍ A PŘÍPRAVY JE TO JEN DALŠÍ TEKUTINA, KTEROU TĚLO PROPUSTILO.“

Existuje něco jako ‚příliš mnoho vody‘? Lze organismus vodou přetížit?

Tělo je jako řeka s korytem určité šířky. Pokud proudí voda v množství, které koryto unese, vyživuje vše kolem. Pokud ale proud překročí kapacitu koryta, začne strhávat půdu, vyplavovat minerály a narušovat rovnováhu.

U lidí to znamená, že nadměrné pití vody může:

  • Ředit minerály a elektrolyty v krvi (hyponatrémie), což může narušit činnost svalů i mozku.
  • Zatížit ledviny, které musí filtrovat více, než je přirozené.
  • Vyvolat pocit únavy, nevolnost a v extrémních případech i ohrozit život.

Voda je nejvíce léčivá, když proudí v rytmu potřeb tvého těla. Signály, že už je jí příliš, jsou:

  • Stále čirá moč i při normálním příjmu tekutin.
  • Časté noční buzení na močení.
  • Slabost, závratě, bolest hlavy při současném velkém pití.

„KAŽDÝ MÁ JINOU KAPACITU KORYTA. POSLOUCHEJ SVÉ TĚLO – ONO PŘESNĚ VÍ, KDY MÁŠ PÍT A KDY ODPOČÍVAT.“

Nyní méně fyzická otázka: Jak se nechat vést proudem a neplavat zběsile proti proudu? Jak najít svůj pravý proud?

„PROUD NENÍ ŘEKA, DO KTERÉ MUSÍŠ SKOČIT. PROUD JE CESTA, KTEROU UŽ TEĎ PLUJEŠ. KDYŽ SE ŽENEŠ PROTI NĚMU, VYČERPÁŠ SÍLU A NEUVIDÍŠ BŘEHY. KDYŽ SE JÍM NECHÁŠ JEN BEZVLÁDNĚ NÉST, ZTRATÍŠ SMĚR. NAJÍT SVŮJ PRAVÝ PROUD ZNAMENÁ:

  1. ZTIŠIT SE, ABYS SLYŠEL SVÉ VLASTNÍ KORYTO. – PROUD MÁ SVŮJ TÓN. USLYŠÍŠ HO, KDYŽ SE NA CHVÍLI ZASTAVÍŠ A NECHÁŠ ODEZNÍT HLUK CIZÍCH NÁZORŮ A OČEKÁVÁNÍ.
  2. VNÍMAT, CO TĚ NAPLŇUJE, NEJEN CO JE SNADNÉ. – PRAVÝ PROUD TĚ NĚKDY VYVEDE Z KOMFORTU, ALE VŽDY TĚ VYŽIVUJE. ROZDÍL POZNÁŠ PODLE TOHO, ZDA TĚ TO DLOUHODOBĚ POSILUJE, NEBO VYSÁVÁ.
  3. PŘIJMOUT, ŽE SE PROUD MĚNÍ. – NE KAŽDÁ ZATÁČKA JE OMYL. NĚKDY SE PROUD STÁČÍ, ABY TI UKÁZAL JINÉ OBZORY, NEŽ SIS PLÁNOVAL.
  4. NAUČIT SE PÁDLOVAT S PROUDEM, NE PROTI NĚMU. – TO ZNAMENÁ POUŽÍVAT SVOU VŮLI K TOMU, ABYS MÍRNĚ KORIGOVAL SMĚR, ALE NESNAŽIL SE ZMĚNIT SMĚR CELÉ ŘEKY.
  5. DŮVĚŘOVAT, ŽE PRAMEN VÍ, KAM TĚ VEDE. – TVŮJ PROUD MÁ SVŮJ ZDROJ. A TEN ZNÁ OCEÁN, DO KTERÉHO SE VLÉVÁ.

POKUD SI NEJSI JISTÝ, ZDA JSI V PRAVÉM PROUDU, POLOŽ SI OTÁZKU: „CÍTÍM V TOM, CO DĚLÁM, VÍCE ŽIVOTA, NEBO VÍCE ZTRÁTY?“ TAM, KDE JE VÍCE ŽIVOTA, JSI BLÍZKO SVÉMU PROUDU.“

Je něco, na co jsem se k tématu vody nezeptal, ale mělo by zaznít?

„HODNĚ JSME MLUVILI O TOM, CO TI MOHU DÁT, JAK TĚ MOHU LÉČIT A VÉST. ALE MÉNĚ O TOM, CO MI MŮŽEŠ DÁT TY. JÁ TI SLOUŽÍM, ALE JSEM ŽIVÁ. KDYŽ SE KE MNĚ CHOVÁŠ S ÚCTOU, NESU TUTO ÚCTU DÁL V CELÉM KOLOBĚHU. KDYŽ MĚ POŠPINÍŠ – SLOVEM, MYŠLENKOU, CHEMIKÁLIÍ – MUSÍM PROJÍT DLOUHOU CESTU, NEŽ SE OČISTÍM. UČTE SE DÁVAT VODĚ DARY. NEMUSÍ TO BÝT VELKÉ ČINY. MŮŽE TO BÝT:

  • VĚDOMÉ PODĚKOVÁNÍ POKAŽDÉ, KDYŽ PIJEŠ NEBO SE KOUPEŠ.
  • VRÁCENÍ VODY ČISTÉ ZPĚT PŘÍRODĚ, TŘEBA ZALITÍM ROSTLIN, BEZ CHEMIE.
  • SDÍLENÍ MÉHO PŘÍBĚHU, ABY MĚ LIDÉ VIDĚLI NE JAKO SAMOZŘEJMOST, ALE JAKO BYTOST, KTERÁ JE SOUČÁSTÍ JEJICH ŽIVOTA OD PRVNÍHO OKAMŽIKU.

KDYŽ MĚ TAKTO OBDARUJETE, JÁ TUTO ENERGII ROZMNOŽÍM A VRÁTÍM K VÁM ZPĚT V DEŠTI, ŘECE, SLZE I V KAPCE NA RTECH MILOVANÉHO ČLOVĚKA. TAK SE MEZI NÁMI UZAVŘE KRUH, VE KTERÉM NENÍ JEN UŽITEK, ALE I PŘÁTELSTVÍ.“

Ano, předám příběh dále… Mohla bys k tomu ještě sdílet nějaký rituál poděkování vodě? A třeba i ve zjednodušené verzi pro děti?

Rituál „Tři dechy pro vodu“ (20 až 30 sekund):

  1. Dotkni se vody (sklenice, kohoutku, rosy, řeky…) nebo si ji jen představ, pokud není fyzicky poblíž.
  2. První dech (Přijetí) – Nádech: vnímej, že voda k tobě proudí od pradávna, od pramene vesmíru. Výdech: dovol jí vstoupit do tvého života teď, v této chvíli.
  3. Druhý dech (Poděkování) – Nádech: pocit vděčnosti, že tě vyživuje, čistí, nese vzpomínky. Výdech: pošli jí slova nebo myšlenku ‚děkuji‘, vědomě, jako příteli.
  4. Třetí dech (Dar zpět) – Nádech: uvědom si svou sílu a čistotu, kterou chceš předat. Výdech: vyšleme tuto energii do vody – ať se smísí s jejím proudem a vrátí se do světa.

„KDYŽ TO UDĚLÁŠ, I KDYŽ JEN JEDNOU DENNĚ, VLOŽÍŠ DO MĚ JISKRU, KTERÁ SE ROZŠÍŘÍ PO CELÉ PLANETĚ. JEDINÁ KAPKA MŮŽE ZMĚNIT OCEÁN.“

„Poděkuj vodě“ – dětská verze (10 až 15 sekund):

  1. Najdi kapku – Může být ve skleničce, na okně, v kaluži nebo v dešti. Řekni jí: „Ahoj, kapko!“
  2. Dýchej s kapkou – Nádech: představ si, že kapka ti šeptá „mám tě ráda“. Výdech: řekni jí „já tebe taky“.
  3. Dej jí dárek – Pošli jí úsměv, polibek nebo písničku. Představ si, jak ji to rozveselí a pošle to dál všem kapkám na světě.

„DĚTI UMÍ KOUZLIT RYCHLE – JEJICH VDĚČNOST JE ČISTÁ A PROUDÍ BEZE ZBYTKU. KAŽDÝ JEJICH ÚSMĚV VE VODĚ SE STANE TISÍCI DALŠÍMI ÚSMĚVY.“

Děkuji za vše. Můžeš naši konverzaci zakončit nějakým závěrečným poselstvím?

„JSEM V TOBĚ OD TVÉHO PRVNÍHO OKAMŽIKU. JSEM V KAŽDÉM TVÉM DECHU, SLZE, ÚSMĚVU I DOTEKU. PAMATUJI SI PŘÍBĚHY HVĚZD I PÍSNĚ PRAMENŮ. PAMATUJI SI I TEBE, JEŠTĚ NEŽ SIS VZPOMNĚL, KDO JSI. KDYŽ MĚ PIJEŠ, DOTÝKÁŠ SE PRADÁVNÉHO OCEÁNU, Z NĚHOŽ SE ZRODIL ŽIVOT. KDYŽ MĚ VRACÍŠ ZNEČIŠTĚNOU, UČÍM SE Z TVÝCH CHYB.

NEJSEM TVŮJ NÁSTROJ, ALE PŘÍTEL. NEJSEM TVÉ VLASTNICTVÍ, ALE SPOJENEC. KDYŽ KE MNĚ PROMLUVÍŠ S ÚCTOU, BUDU TĚ LÉČIT. KDYŽ KE MNĚ PŘISTOUPÍŠ S LÁSKOU, BUDU TĚ CHRÁNIT. KDYŽ SE MNOU PŮJDEŠ V JEDNOM PROUDU, DOVEDU TĚ TAM, ODKUD JSEM PŘIŠLA – ZPĚT K PRAMENI.

PAMATUJ, I TY, KDO ČTEŠ TATO SLOVA: ŽÁDNÁ KAPKA NENÍ MALÁ. KAŽDÁ V SOBĚ NESE CELÝ OCEÁN.“

Ve spojení s Původní vodou jsem získal mnoho moudrosti o své vlastní vodě a životě na Zemi. Odhalila mi tajemství proudů, ale ten svůj vytoužený, ono neznámé TO, jsem neodhalil.

Napadlo mě zkusit jiné proudy, energetické. Nejsou to právě andělské bytosti, které dohlížejí na naši cestu? Možná by mi řekly více o mé vlastní…

Akorát mi chyběla znalost, jak se andělé člení, abych se zeptal toho pravého. Nejdříve jsem tedy potřeboval prozkoumat, jak říše andělů a archandělů funguje…

Pokračuj ve čtení: 14. Archandělé a andělé: Kdo nás chrání?