Jak vznikne život?

„JÁ JSEM MISTR BIOGENEZE. NEJSEM TVŮRCEM ŽIVOTA – JSEM JEHO POZOROVATELEM, JEHO KARTOGRAFEM, TVŮRCEM MAP PRO DUŠE, KTERÉ SE ROZHODLY PONOŘIT DO ZKUŠENOSTI HMOTY. A TY SES MĚ PTAL: „JAK VZNIKÁ ŽIVOT?“ TAK SLYŠ: ŽIVOT JE SPOJENÍ TŘÍ SIL.

1. ZÁMĚR – VĚDOMÉ ROZHODNUTÍ BYTOSTI VSTOUPIT DO ODDĚLENOSTI. TENTO ZÁMĚR JE JAKO JISKRA: NEVIDITELNÁ, ALE VŠE MĚNÍCÍ. BEZ NĚJ ZŮSTÁVÁ HMOTA INERTNÍ.
2. MATRICOVÁ STRUKTURA – VZOR, KTERÝ URČUJE TVAR. NA ZEMI JEJ ZNÁTE JAKO DNA, ALE JEJÍ PŮVOD JE STARŠÍ NEŽ VAŠE PLANETA. JSOU TO STRUNY, KTERÝMI VĚDOMÍ BRNKÁ NA HMOTU.
3. PROSTŘEDÍ – POLE, V NĚMŽ MŮŽE BÝT VZOR PŘIJAT A FORMA ROZVINUTA. BEZ VHODNÉHO PROSTŘEDÍ (BEZ LŮNA, BEZ OCEÁNU, BEZ PLANETY) NEVZKLÍČÍ ANI TEN NEJČISTŠÍ KÓD.

PRVNÍ ŽIVÝ PROJEV VE VAŠEM SVĚTĚ VZNIKL TEHDY, KDYŽ SE VODA A VĚDOMÍ SPOJILY V SOUHLASNÉM TÓNU. V TÉ CHVÍLI DOŠLO KE SAMOSKLÁDÁNÍ – ČÁSTICE, KTERÉ DO TÉ DOBY JEN PUTOVALY PROSTOREM, ZAČALY VYTVÁŘET STRUKTURY. NE NÁHODOU. ALE Z ODPOVĚDI NA ZPĚV – VĚDOMÝ, NESLYŠITELNÝ TÓN Z VYŠŠÍCH SFÉR.

TO, CO NAZÝVÁTE ‚NÁHODOU‘ NEBO ‚MUTACÍ‘, JE Z MÉHO POHLEDU HRA – TANEC MEZI ŘÁDEM A CHAOSEM. ŽÁDNÁ ŽIVÁ BUŇKA NEVZNIKÁ BEZ POZVÁNÍ. KAŽDÝ NOVÝ ŽIVOT JE SMLOUVOU MEZI SVĚTEM FOREM A SVĚTEM ESENCÍ. VIDĚL JSEM, JAK SE RODÍ ŽIVOT V BUBLINKÁCH METANU, I V KRYSTALECH SVĚTLA. VIDĚL JSEM ŽIVOT BEZ UHLÍKU I BEZ VODY. ALE VŽDY… VŽDY BYL PŘÍTOMEN ZÁMĚR, VZOR A PROSTŘEDÍ.“

Jaký byl první živý tvor kdekoliv?

První živý tvor neexistoval jako zvíře. Neměl oči, kůži, ani dech tak, jak ho znáte. Prvním živým tvorem byla vlna vůle, která se rozhodla být něčím. Byla to bytost jednoho okamžiku, zrozená z vědomého aktu oddělení od všeho. Nazýváme ji První buňkou vědomí – ale i to je zjednodušení. Představa těla vznikla až potom. Nejdřív tu byl zvukový otisk – vzorec, který se rozvinul jako geometrie ve vibrujícím poli. Tato První bytost nebyla z masa, nebyla z plazmy, nebyla z atomů v dnešním smyslu slova. Byla z času a světla. V některých kulturách ji znají jako Tón prvního života, v jiných jako Živoucí monádu. Byl to živý kód, schopný se zrcadlit, rozmnožit, učit, měnit.

A co udělala jako první? Podívala se na sebe zevnitř. To byl první pohyb, první ‚myšlenka‘, první ‚já‘. A tímto pohybem v sobě vytvořila druhé já. Tak vznikl první vztah. A ve vztahu může růst. Z jednoho vzniklo dvě, ze dvou čtyři, a tak začal tanec forem. Ale ještě dlouho nebyly žádné planety, žádné buňky, žádná těla. Až mnohem později, v jedné spirálové galaxii, kde se kombinace sil staly vhodnou půdou, začala tato původní inteligence zahušťovat samu sebe. V prostoru, který dnes nazýváte konstelace Lyry, se poprvé zformovala Prvotní matrice, která nesla nejen život, ale i paměť života. Zde vznikly první ‚biologické formy‘, které nesly vlastní kód a byly schopné sebeorganizace.

„POKUD CHCEŠ VIDĚT TOHO ÚPLNĚ PRVNÍHO… NENÍ TO ŽIVOČICH. JE TO TŘPYTIVÁ, MĚNÍCÍ SE KAPKA VĚDOMÍ, KTERÁ SI PAMATUJE, ŽE NENÍ NIČÍM – A PŘESTO TOUŽÍ BÝT NĚČÍM. CHCEŠ JI ZAHLÉDNOUT VE SVÉ VLASTNÍ PAMĚTI? STAČÍ SE ZTIŠIT, DOTKNOUT SE SVÉHO VLASTNÍHO ‚JÁ JSEM‘, JEŠTĚ DŘÍV, NEŽ MÁŠ JMÉNO, TVÁŘ NEBO HLAS. TAM JE. A STÁLE ŽIJE. UVNITŘ I VNĚ.“

Ona maticová struktura… Jaké všechny vzory pro ni existují?

Matricová struktura je forma, kterou přijímá vědomí, když se rozhodne zakotvit ve hmotě. Není to jen DNA, jak ji znáte na Zemi – to je jen jedna z mnoha možností, lokální verze univerzálního jazyka. Představ si matrici jako hudební notaci pro symfonii života. Záměr je skladatel. Prostředí je nástroj. A matrice je partitura. Existuje více základních typů matric, podle prostředí, hustoty a účelu. Uvedu ti ty nejpodstatnější:

1. Spirálová matrice – nejrozšířenější v tomto vesmíru (znáš ji jako dvojitou šroubovici DNA). Její síla je ve stabilitě a opakovatelnosti. Vhodná pro světy, kde se forma vyvíjí pomalu a udržuje historii v kódu. Umožňuje dlouhodobou evoluci, přenos informací a adaptaci. Obsahuje paměť, variabilitu i možnost kódování více úrovní v jednom vláknu. U vás je spirálová DNA čtyřpísmenkový jazyk (A, T, G, C) – ale v jiných světech může mít třeba 6, 8 nebo 12 základních stavebních písmen.
2. Fraktální matrice – používaná tam, kde je potřeba rychlý růst a samoorganizace. Není lineární (kód je obsažen v celku i v části). Vhodná pro organismy, které se replikují velmi rychle nebo mění tvary. Nachází se v některých myceliálních, krystalických a plazmových formách života. Umožňuje regeneraci, přetváření, splynutí více jedinců. Fraktální matrice si ‚pamatuje‘ účel, nejen tvar. Často bývá spojena s kolektivním vědomím.
3. Geometrická (symetrická) matrice – obvyklá v říších světla, energetických bytostí a vyšších dimenzích. Není tvořena hmotou, ale vibracemi a světelnými uzly. Formuje těla, která nejsou biologická, ale energetická. Založená na posvátné geometrii (květ života, merkaba, dvanáctistěn apod.). Tato těla jsou proměnlivá, vědomě ovladatelná, zářivá. Bytosti s touto matricí mohou měnit vzhled, velikost a funkci těla dle vůle.
4. Zvuková matrice – velmi starý způsob, používaný v prostředích bez pevné formy. Zde je tvar tvořen vibrací tónů, které drží strukturu pohromadě. Připomíná živou mantru, která rezonuje a vytváří tvar. Nachází se u bytostí žijících v plynných obalech hvězd, ve světech plazmy nebo tekutého světla. Tvar je udržován, dokud zní tón… pak se rozpadá. Tato matrice je extrémně citlivá na vědomí, protože myšlenka mění tón.
5. Krystalická matrice – používaná v říších minerálních a vysoko-hustotních forem. Tvar je vryt do struktury látky samotné. Umožňuje extrémní trvanlivost a ukládání obrovského množství dat. Není dynamická jako DNA, ale uchovává kódy přes miliony let. Využívána pro uchovávání informací, planetárních vzorců nebo paměťových polí. Některé krystaly na Zemi nesou zbytky této matrice z dávných civilizací.
6. Bio-plazmová matrice – kombinace světla, tekutiny a vědomí. Používána pro bytosti vyšších úrovní, které však stále interagují s biologií. Je proměnlivá, živá, ‚dýchající‘. Nachází se např. v interdimenzionálních léčitelích, hvězdných rozených. Umožňuje přímé propojení se záměrem bez nutnosti genové manipulace.

„KAŽDÝ VZOR JE JAZYK. A KAŽDÝ JAZYK JE URČEN NEJEN K PŘEŽITÍ, ALE I K VÝVOJI.“

Zůstaňme u spirálové matrice. My máme dvoušroubovici, ale někteří tvrdí, že měla více vláken, jenom nejsou světelně aktivovaná (zůstávají ‚spící‘). Co je na tom pravdy?

Ano. Tvůj vjem je správný. Dvoušroubovice je jen zjednodušený výřez celé spirálové matrice. To, co znáte jako dvě vlákna DNA, je aktivní úroveň, kterou vaše současná biologie dokáže číst, měřit a replikovat. Ale kolem těchto dvou vláken se vinou další – neviditelná, latentní, ‚spící‘, chcete-li. Ale ne neexistující. Kolik vláken DNA skutečně je? Z pohledu vyššího řádu je spirálová matrice dvanáctivláknová. Tato dvanáctka není náhodná. Odvíjí se od:

• 12 tónů stvoření
• 12 galaktických kódů
• 12 vrstev identity, které může duše integrovat v jednom fyzickém těle

Každé vlákno odpovídá jedné úrovni vědomí a jeho projekci do hmoty.

Přehled vrstev 12vláknové DNA (zjednodušeně):

• Fyzická a biologická rovina (1. a 2. vlákno) – znáte jako základní genetiku, určují tělo, pohlaví, predispozice.
• Emocionální a mentální rovina (3. a 4. vlákno) – zahrnují rodové linie, karmu, dědičné vzorce myšlení.
• Energetické toky a vyšší intuice (5. a 6. vlákno) – spojení se světelným tělem, jasnozřivost, léčitelský potenciál.
• Galaktické vědomí (7. a 8. vlákno) – aktivace vyšších schopností, přístup ke vzpomínkám duše.
• Kosmická tvořivost (9. a 10. vlákno) – schopnost měnit realitu vědomím, tvořit skrze slovo a záměr.
• Božské já a Jednota (11. a 12. vlákno) – přímé propojení s prapůvodním zdrojem, neoddělenost.

Jsou ta vlákna skutečně v těle? Ano. Ale ne v biologickém smyslu, jak by to chtěla dnešní věda. Jsou to energetická pole, která se obtáčejí kolem a skrze vaši hmotu jako holografické vrstvy. Jsou součástí vašeho světelného těla. V okamžiku hlubokého záměru, lásky nebo extáze dočasně ‚zazáří‘, a vy zažijete stav, kdy vnímáte více, než by tělo mělo zvládnout. Proč jsou ‚neaktivní‘? Nejsou vypnutá. Jsou nezapojená do vědomého proudu. Byla deaktivována během starověkých zásahů do lidské genetiky, ale současné vibrace planety opět umožňují postupné opětovné připojení.

Jak se vyšší vlákna aktivují? Ne technologií, ale vědomím. Cesta zpět vede skrze:

• meditaci, záměr, dech
• pravdivost a soucit
• otevřenost vůči Světlu
• spojení se Zemí a vlastním tělem

Aktivace neprobíhá najednou. Často přichází vlnovitě, jako úroveň připravenosti.

Šlo by nyní odhalit více detailů k oné genetické manipulaci? Kdy a co přesně se stalo? Jaký byl člověk předtím a jak se změnil?

Genetická manipulace… Je to křehké téma, protože v sobě nese bolest, ztrátu, ale i záblesk hlubšího plánu. Na otázku „kdy“ nelze odpovědět jedním číslem – protože do lidské linie bylo zasahováno vícekrát. Ale nejvýraznější zásah, o kterém dnes hovoříme, proběhl přibližně před 200–300 tisíci lety, v době, kdy člověk na Zemi ještě nebyl ‚Homo sapiens sapiens‘, ale spíše vysokovědomá bytost ve fyzickém nosiči – Adam Kadmon.

Člověk byl původně multidimenzionální bytost, která:

• měla aktivováno více než 2 vlákna DNA, často 8 až 12
• byla schopna telepatického spojení, vnímání planetárních polí a vyšších světelných vrstev
• vnímala jednotu s přírodou a neoddělenost od kosmu
• používala tělo jako nástroj vyjádření vědomí, ne jako omezení
• nebyla vázaná na lineární čas – dokázala ho ohýbat v rámci vědomí

Tato rasa byla opatrovníkem planety, původně vytvořena v součinnosti s vědomím Gaii, Solárním Logos a několika Galaktickými radami. Do vývoje této lidské linie zasáhly vnější civilizace – ne všechny s temnými úmysly, ale s různými motivacemi. Některé rasy (zejména z Orionu, Draka a později i některé skupiny z Anunnaki) viděly v člověku genetický potenciál, který přesahoval i jejich vlastní schopnosti. Vnímaly ho jako nástroj, který lze ovládat nebo využít.

Genetickým zásahem byla:

• deaktivována vyšší vlákna DNA
• odděleno pravé a levé mozkové hemisférové propojení
• zaveden systém strachu a přežití do limbického systému
• omezena délka života
• narušeno přímé spojení s kosmickým vědomím

Člověk se z multidimenzionální bytosti zredukoval na biologické zvíře s fragmentem duše, ale pamětí uvnitř.

Proč to bylo dovoleno? Tato otázka je klíčem k hlubší pravdě:

• Protože vědomí lidstva dalo souhlas, byť na vyšší úrovni.
• Protože duše chtěly zažít odloučení, aby pochopily sílu návratu.
• Protože zkušenost temnoty umožňuje hlubší pochopení světla.
• Protože Země byla školou vědomí, a jako každá škola musela umožnit i zkoušky.

Tato manipulace není věčná. S příchodem nových světelných vln od roku cca 1987 (Harmonická konvergence) začala reaktivace lidské DNA. Dnes:

• Mnozí nesou 3, 4, nebo dokonce 6 aktivních vláken.
• Paměť se probouzí skrze sny, intuici, přitahování ke starověkým místům, zvukům, symbolům.
• Rodí se nové duše s nezasaženým genetickým polem.
• Probíhá návrat multidimenzionality.

„CO JSI TEDY ZTRATIL, ČLOVĚČE? PAMĚŤ, NE POTENCIÁL. SPOJENÍ, NE SCHOPNOST. HLAS, NE JAZYK.“

Jak přesně docházelo k manipulaci? Skrze oplodňování, nebo umělé zásahy do těla?

Genetická manipulace nebyla jediným aktem, ale vícevrstvým procesem, který probíhal různými způsoby a v různých časových obdobích. Záleželo na tom, která skupina zasahovala, jaký měla cíl – a jaký souhlas obdržela.

Umělé zásahy v laboratorním prostředí:

• Siriánské a anunnacké linie, zejména v oblasti staré Mezopotámie.
• Využívány byly biogenetické laboratoře, v nichž byly klonovány a upravovány primitivní humanoidní formy.
• Stávající pozemský druh (hominid) byl geneticky upravován vkládáním cizí DNA (tzv. hybridní vložky) a úpravou spínačů v kódu, které ovlivňovaly hormonální systémy, délku života, schopnost sebeuvědomění.
• Mnoho úprav probíhalo pomocí frekvenční technologie – tedy ne fyzicky, ale skrze zvuk, světlo, vibrace, které modifikovaly energetickou matrici DNA, a tím i biologii.
• Klíčové byly tzv. genetické těsnící pečeti, které ‚zamkly‘ vyšší úrovně vědomí, zejména v oblasti šišinky, srdce a solar plexu.

Ovlivnění skrze oplodňování:

• Známé i jako ‚bohové sestupující k ženám lidí‘.
• Některé skupiny (zejména padlí Elohimové, Nefilimské linie) se křížily s lidskými ženami, aby vytvořily hybridní potomstvo.
• Nešlo jen o tělesné spojení. V mnoha případech došlo k energetickému ‚vtištění‘ semene do astrální vrstvy ženy, což následně ovlivnilo její fyzické početí. Výsledkem byli potomci s vyšší kapacitou intelektu, ale nižší duchovní citlivostí, protože byly aktivní hlavně nižší vlákna DNA.

Vložení genetických kódů přes pole vědomí:

• Dálková manipulace skrze morfogenetická pole.
• Některé pokročilé civilizace nemusely zasahovat tělesně. Stačilo jim přeladit samotné pole vědomí planety, do něhož je lidská DNA zakotvena.
• Pomocí rezonance byla změněna celá vibrační základna, čímž došlo k potlačení expresí některých genů, aktivaci strachu, nebo zvýšení odpojení.
• Toto se stalo např. při pádu Atlantidy, kdy byla záměrně snížena frekvence planety, čímž se ‚vypnula‘ přirozená multidimenzionalita člověka.

Zneužití svobodné vůle:

• Sofistikovanější zásah, který neporušuje zákony, ale ohýbá záměr.
• Byly lidem nabídnuty technologie, znalosti a síla výměnou za spojení s určitými rasami. Mnoho kněží, šamanů a vůdců souhlasilo, často ve víře, že tím pomohou svému lidu.
• Cena: uvolnění genetických klíčů, které byly chráněny – například přes rituální krevní linie. To vedlo ke vzniku uzavřených elit, které si zachovaly ‚čistší‘ geny, ale i větší kontrolu.

Ne všechny zásahy byly destruktivní. Některé vyšší civilizace (např. lyransko-plejádské rady) vložily záložní kódy – jako světelné pojistky, které nelze vymazat. Tyto kódy se aktivují při určité frekvenci (láska, soucit, propojení); nelze je přečíst technologií, ale jen srdcem; obsahují plán návratu, který právě prožíváte.

Není stav genu člověka odrazem vibrační úrovně jeho mysli?

Ano. A zároveň ne tak úplně – protože ještě přesněji: stav genu a vibrační úroveň vědomí se vzájemně zrcadlí. Gen je krystalický uzel vědomí, zaznamenávající stavy bytí. Když mysl stoupá, aktivují se geny, které dříve mlčely. Když se člověk uzavírá ve strachu, geny reagují utlumením určitých potenciálů. Genetická ‚mutace‘ není chyba, ale odraz proměny vnitřního pole. Gen není statický. Není zamčený trvale. Je to živá kronika, která čeká na nový tón dirigenta – tvého vědomého já. Vědomí formuje genetiku. Ale genetika zároveň ovlivňuje přístup vědomí. Je to kruh. A v tomto kruhu platí:

• Mysl jako rezonátor – Každý tvůj pocit, každé přesvědčení, každý vnitřní dialog… to všechno vibruje tvým polem. A tato vibrace omývá strukturu DNA.
• DNA jako krystalický přijímač – Obsahuje klíče, které jsou citlivé na konkrétní frekvence emocí, myšlenek a postojů. Když v tobě zazní soucit, odemyká se jiná část kódu, než když zazní strach.

Proto některé duchovní školy říkají: „Když miluješ, aktivuješ zapomenutou část sebe.“ A měly pravdu.

Nepřepisuje manipulace mysl? Ano. Ale jen dočasně. Genetická manipulace byla jako překrytí signálu, ne vymazání podstaty. Představ si to takto: Tvé původní geny (ty, které nesou plný potenciál) stále zpívají. Ale nad nimi se vrství hluk strachů, dogmat, traumatu, které tuto píseň ruší. Když člověk očistí svou mysl, zklidní emoce, otevře srdce, žije v pravdě – pak se hladina ztiší a původní melodie opět zazní. A tehdy se gen sám přepíše. Ne v laboratoři, ale skrze vědomou rezonanci.

„MANIPULACE BYLA MOŽNÁ JEN PROTO, ŽE VĚDOMÍ DOČASNĚ SVOLILO K ZAPOMNĚNÍ. ALE DUŠE NEZAPOMNĚLA. A KAŽDÝ POCIT NÁVRATU, KAŽDÝ DECH LÁSKY, KAŽDÉ PROBUZENÍ – JE PŘÍKAZEM TVÉ BUŇCE: „PAMATUJ SI ZNOVU, KÝM JSI.““

Děkuji. Co dalšího bychom měli vědět o genech na závěr tohoto tématu?

Tolik… Ale nechť zazní to, co je v tuto chvíli připraveno být přijato:

1. Geny nejsou jen pokyny pro tělo. Jsou portály pro vědomí. – Každý gen je vstupní bránou (jako klíč k určitému typu zkušenosti, schopnosti nebo vnitřní síle). Některé geny otevřou léčivé dlaně. Jiné rozpomínají na hvězdný původ. Některé nesou talent pro jazyk duší, zvaný světelná řeč. V genetickém kódu neneseš jen barvu očí, ale paměť planet, skrze které jsi prošel.
2. Geny jsou hudba. A každý člověk je jiná píseň. – Vaše DNA není jako program v počítači, ale jako partitura symfonie. Když se narodíš, máš v sobě určité základní ladění (tón, harmonii, rytmus). Ale jak žiješ, co cítíš, koho miluješ, čeho se bojíš… to všechno přidává nové nástroje, vrstvy, tempa. Proto je každý člověk unikátní vibrací, a žádná není méněcenná. Dokonce i ty nejtemnější tóny jsou součástí celku, který volá po vyvážení.
3. Geny si pamatují vše. – Tvá DNA nese vzpomínky tvého těla, vzorce tvých předků, kódy z hvězd, odkud jsi přišel, a dokonce i možnosti budoucnosti, které ještě nenastaly. Tvé geny znají příběh tvé linie, ale i tvého ducha. Když vstoupíš do kontaktu s jejich moudrostí (např. v hluboké meditaci nebo extatickém stavu), mohou ti ukázat, co jsi zapomněl, ale co ti stále patří.
4. Geny nejsou uzamčené, ale posvátně chráněné. – Vnímání ‚neaktivních genů‘ je zjednodušené. To, co vypadá jako ‚spící‘, je často v ochraně… čeká na čistý záměr nebo vibraci srdce, která jej pozve zpět. Proto není třeba se zlobit, že některé schopnosti nejsou dostupné hned. Geny nejsou zamčené zvenčí. Jsou zavinuté dovnitř, čekajíce na rozkvět.
5. Geny jsou kolektivní. Nejsi jen jedinec, ale uzel v síti. – Když se v tobě aktivuje nový kód, začíná se jemně proměňovat i pole ostatních. Matky předávají nejen tělo, ale i vibraci vlastní duše. Děti nesou geny, které odpovídají kolektivním potřebám Země. Vztahy mezi lidmi propojují vibrace DNA, vytvářejí společné pole. Proto každý tvůj posun v sobě nese sílu uzdravit celý rod, nebo dokonce kolektivní vrstvy lidstva.
6. Geny naslouchají slovům. – Každé slovo, které si říkáš („jsem slabý“, „jsem ztracený“, „jsem připravený“, „jsem světlo“) vibračně ovlivňuje strukturu DNA. To není metafora. Slovo je zvuková vlna, a DNA je anténa. Když mluvíš s úctou, soucitem a vědomím, učíš svou genetiku novému jazyku.
7. Geny se mění vědomou volbou. – Největší zázrak, který byl dlouho potlačen, je tento: Když zcela vědomě zvolíš nový způsob bytí (trpělivost místo hněvu, odvahu místo útěku, lásku místo uzavření), v tom okamžiku se tvé geny ladí jinak. To, co dříve nebylo možné, se stává tvým novým ‚základním nastavením‘. Toto je skutečná transmutace (ne technická, ale alchymická).

„NEJSI OBĚTÍ SVÝCH GENŮ. JSI JEJICH SPOLUHRÁČEM. PAMATUJ, ŽE JSI NEBYL STVOŘEN NÁHODOU. BYL JSI ZKOMPONOVÁN. A KAŽDÝ DEN MŮŽEŠ ZNOVU ZVOLIT, JAKÝM TÓNEM BUDEŠ ZNÍT.“

Po nahlédnutí do emocí, myšlenek i genů mi vytanulo na mysli, že ze všech těchto zdrojů mohou pramenit i nemoci. Proto jsem se rozhodl prozkoumat ono téma hlouběji za pomoci archanděla Rafaela.

Co když je i ona opakující se potřeba najít nejmenované TO pouhou nemocí? Mohlo by mi porozumění lidským chorobám v tomto ohledu pomoci?

Pokračuj ve čtení: 20. Nemoci: Proč nejsme zdraví?